Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

Vážení přátelé, vzhledem k tomu, že jsem měl možnost se osobně podívat na zápas v Liberci, tak si dovolím Vám předat pár osobních poznatků z tohoto duelu.

Rozhodnutí zajed do Liberce padlo na poslední chvíli a tím co mě na tom nejvíc lákalo, krom toho, že se to zrovna hodilo, byla má zvědavost jestli se po katastrofálním výkonu proti Varům něco změnilo. Proběhli dva, tři rychlé telefony, slovo dalo slovo a já jsem vyrazil do liberecké arény společně s mým kamarádem z Liberce, který je pochopitelně skalním Tygrem. Už při setkání u haly byly v našich obličejích vidět hluboké obavy z toho co bude dnes na programu. Přeci jenom …. hraje poslední s předposledním a rozpoložení obou mužstev a předváděné výkony nás oba neopravňovali  k typickému optimistickému hecování. Spíš jsme měli pocit dvou hokejových masochistů. Jak jsme předpokládali, tak se i stalo, ale o tom až později. O tom, že hraje poslední s předposledním nás hned po vstupu do arény ujistila i „početná“ návštěva 3950 diváků. A protože jsem tady nebyl poprvé, tak vím, že na Spartu je to tady v Liberci prachmizerná návštěva. Bývalo i vyprodáno a Sparta táhla. To je taky smutné zjištění našeho současného stavu …… Navíc při hlášce o počtu diváků se můj kamarád docela pobavil a z okolních sedaček zaznívali bujaré výkřiky místních skalních hokejových fanoušků „ A kde jsou ??? To je prdel, né ??? “. Z toho jsem usoudil, že na  honěnou „ mezi turnikety “ si nehrajou asi jenom u nás.

Ale zpět k zápasu. Měl jsem tentokrát výborné a klidné pozorovací místo, proto jsem se rozhodl, že se budu věnovat především dvou věcem. Budu si primárně všímat výkonu našeho gólmana a budu sledovat hru našich útočníků při plnění jejich obraných úkolů a to především v našem obraném pásmu. To ovšem neznamená, že jsem nesledoval zápas jako celek a tím také obšírně začnu. Zajímavé bylo hned v úvodu složení našich řad …. Ton – Hlinka – Pacovský, Tenkrát – Přibyl – Rachůnek., Hovorka – Broš – Sekáč, Jánský – Forman – Bahenský. Co mě  zaujalo bylo přesunutí Broše „až“ do třetí řady. Dle mého zcela oprávněně a tento zápas mě to jenom potvrdil. Zhruba do půlky zápasu, těsně před tím než jsme dali šťastně gól, na mě šli mrákoty a na mého kamaráda Tygra možná ještě větší. Už jsme si nepřipadali jako masochisti, ale jako úplní blbci. Protože jenom blbec může zaplatit za to co obě mužstva na ledě produkovala za zoufalé představení. Ach jo. Za zmínku krom dalších nepodstatných věcí stojí snad jenom pár drobností. Naprosto klidný, výborný a jistý Michal v bráně, s chutí i v tom marasmu hrající Sičák, svými výroky nečitelní rozhodčí a provokatér Duda, který si neodpustil šťouchnout do Michala. V ten moment jsem očekával okamžitou reakci našeho o pár metrů nedaleko bruslícího beka ! Nicméně, když jsem uviděl jak si číslo 73 spokojeně odjíždí na střídačku bez zjevné snahy o byť jen verbální odplatu, tak jsem se zchlazen jeho aktivitou zabořil naštvaně  zpátky do své sedačky. Celou tu pasáž od úvodní buly až do vstřelení našeho prvního gólu praktikovala naše Spartička zřejmě novu taktiku jak uhrát zápas. Tou taktikou bylo se neunavit, zbytečně nevyčerpat, neudělat krok navíc, nevytavit se v osobních soubojích, nebruslit, no prostě nehrát a šetřit se na závěr. Jak jinak si vysvětlit to nulové nasazení většiny našich hráčů. V tomto ohledu vynikali zejména zkušení harcovníci Broš, Hlinka, Tenkrát, Rachůnek, ale přidali se i další. A tak jsem měl chvílemi pocit, že jsme přišli na přátelák starých gard, který se s oblibou konává v předvánočním čase. Při pohledu na tu totální laxnost našich „hvězd“, kteří namísto boje o body, namísto boje za Spartu se na ledě ploužili jako starý strejcové, jsem měl chuť zaběhnout do auta pro bič, namočit ho do sparťanské krve a všechny ty laxní strejce zmrskat po zádech ! Tady odbočím. Nemůžu se pořád zbavit dojmu, že fyzicky  nestíháme. Buď to mají totálně na háku nebo naše letní příprava byla špatná. Nic jiného mě nenapadá. Ten pocit pramení i z toho, že ten kdo s námi letos neprodělal předsezónní přípravu, tak je na tom opticky lépe …. tedy Sičák, Gřegořek, Hovorka, Pilař, Sekáč. Nebo to je jenom náhoda ? Nevím. 

No a potom to konečně přišlo. V 35 minutě při naší přesilovce ve chvílí, kdy byl nejenom Čutta, ale hlavně i Vošvrda delší dobu bez hokejky vystřelil od modré chytře Hlinka po zemi mezi betony. Střela nikterak tvrdá, ale pro gólmana bez hokejky neřešitelná. Hlinka to udělal mazaně. Moc dobře si byl vědom, že Vošvrda nemá nárok. Na tomto místě mě dovolte napsat svůj osobní názor za který budu jistě pod palbou kritiky některých z Vás. Náš první i druhý gól ukazuje naprosto jedinečně jak může být zcela rozdílné hodnocení jednotlivých hráčů po zápase pohledem „pouze“ na statistiky  v kontrastu s předváděnou hrou v samotném zápase. První gól vstřelil Hlinka, do té doby naprosto marný, laxní, bez nasazení, bez snahy zabojovat, bez jakéhokoli osobního kontaktu, bez důrazu, na ledě pro mě neviditelný. Druhý gól pak přidal Broš  ( snad jeho jediná střela za zápas )  o kterém platí to stejné jako o  Hlinkovi ! Ano, chápu, že tito hráči mají hokejovou kvalitu, zkušenosti, mají to v rukách, ale jejich nasazení a hlad po výhře je někdy až katastroficky nulový. Já nemám primárně problém s Tonem, Hlinkou nebo Tenkrátem, já mám problém s tím, že těch „strejců“ je moc a navíc jsou natlačeni ( včera 4 ) do první a druhé lajny ! Jako svěží vánek se potom v několika svých střídáních ukázala čtvrtá lajna ve složení Jánský – Forman – Bahenský. Neříkám, že zářili, ale byli to právě oni tři, kteří dokázali změnit styl naší hra a agresivně zaforčekovat v útočném pásmu. Hned bylo znát jak s tím měli tygři problém. Zvláště to bylo markantní, když naši dohrávali do těla a nedávali domácím bekům čas na rozehrávku. Se slzou v oku jsem si opětovně vzpomenul jak jsem loni měl v oblibě herní projev řady T+F+T. Nemůžu si pomoci, ale taková lajna nám prostě chybí. Speciálně je to vidět kdy to nejde do kombinace nebo kdy to umocňuje úzké kluziště jako v Liberci.

Je pravdou, že po našem vstřeleném gólu hra znatelně ožila a že se začali hýbat i naši strejcové. Speciálně Rachůnek začal být celkem aktivní. Ale jak je letos dobrým zvykem, kupíme chyby, tím přetěžujeme obranu, nemáme sílu eliminovat bez faulu hráče na puku, nestačíme zavčasu vystřídat a přichází trest. A tak jsme v zápase prožili několik oslabení, ve druhé třetině i oprávněně 5 :3 ajenom díky  celkem slušně hrající obraně, neschopnosti tygrů a především vynikajícímu Michalovi jsme drželi před třetí třetinou hubený jednogólový náskok.

Třetí třetina začala ve znamení neudělat chybu a když přidal druhý gól Broš byl jsem sám v očekávání dalšího vývoje. Tygři byli natolik marní, že jsem předpokládal závěr bez zásadní zápletky. Ale to by jsme nesměli mít hráče 73, který  ukázkově zamrznul před naší modrou a Víšek neměl problém se přes něj natlačit ke střele. Nutno poznamenat, že si svoji slabou chvilku vybral i Michal a ten gól padá z části na jeho vrub. Nicméně to co předvedl Angel bylo školácké a v ten okamžik si vystavil stopku pro zbytek zápasu. Jak to má správně vypadat pak několikrát předvedl stále se lepšící Pilař, když si  za sebe nenechal natlačit protihráče a ukázkově ho odvezl do rohu. Vstřelením kontaktního gólu byl závěr zápasu již poněkolikáté infarktový, navíc okořeněný vyloučením Rachůnka a hrou 6 : 4. Vítězství jsme nakonec uhájili a to hlavně zásluhou zvýšeného nasazení a skvělého Michala v bráně. Na toho si v samém závěru opětovně dovoloval tuším Duda zřejmě vědom si toho, že nedostane od nikoho přes tlamu. A zase to byl Sičák, který byl při bránění gólmana nejvíc aktivní. Ten kluk se mě líbí čím dál víc.

V úvodu jsem napsal, že jsem se chtěl zaměřit na hru gólmana a na plnění obraných úkolů našich útočníků. Krátce k Michalovi. Myslím, že se dostal do potřebné pohody a je úžasné sledovat jak je na svůj věk mentálně silný. Čiší z něho klid, jistota, pohoda a to přenáší na hráče před ním. A má taky neuvěřitelně rychlou lapačku a nohy. Včera tam měl několik velmi těžkých zákroků, které nebyly možná tak vidět, ale které potvrdily jeho formát. A taky se mě líbí jeho soustředění na hru a to že se nenechá ničím rozptylovat nebo provokovat. Ostatně na provokace je myslím zvyklí dostatečně z NHL …. Při vší úctě k  Markovi, Michal je někde jinde a včera nám to zase dokázal. Ano, měl tam slabou chvilku ( na tom musí zapracovat, ale vzhledem k jeho věku má prostor ), ale týmu to bohatě vynahradil v průběhu celého zápasu a on byl hlavním faktorem, který nám získal tři body.

No a taky jsem se zmínil, že jsem chtěl sledovat jak naši útočníci plní své obrané úkoly. Tady začnu jenom poznámkou k obráncům. Pokud by jsme včera prohráli, tak bych musel napsat, že nám to tentokrát ( až na školáckou chybu Angela ) obránci neprohráli. V rámci svých možností zahráli slušně a až na „maličkosti“ nepropadli. První dvojice Sičák – Pilař dle mého zahrála na naše poměry přímo nadstandardně ! Nerad bych je přechválil, ale zvláště Sičák se díky svému zaujetí a nasazením ve hře stává mým oblíbeným. Jaký to rozdíl oproti „strejcům“ v přístupu k zápasu ! A jak tedy  včera přistupovali k bránění samotní útočníci ? Do stavu 0 : 0 někteří přímo trestuhodně ! My nemáme beky, kteří by to tam zvládli všechno odehrát sami a ještě by těm milostpánům vyvezli puk do středního pásma. To není ani myslitelné. Ale oni těm bekům nepomáhali ani při těch základních věcech ! Nesjížděli se soupeřovým obráncem z naší modré do hlouby obraného pásma, neobsazovali najíždějící útočníky soupeře, nezajišťovali naše beky v rohu atd.. Obránci jsou poté přetíženi a chybují, jsou pod tlakem, nemají komu dát puk a před naším gólmanem se nezřídka zjevil osamocený protihráč. Jestli jsme včera v něčem propadali do poloviny utkání, tak to bylo v obrané fázi právě toto. Několikrát jsem viděl jak liberečák najíždí přes naší modrou s nápřahem až pod strop arény čekajíc na zpětnou přihrávku. Ten to dostat, tak kotouč skončí u ledařů ve strojovně. A co náš v tu chvíli bránící útočník ? V klidu tak dva kroky za ním čekajíc co bude jede tu Rachůnek, za pár minut tím samým způsobem se plouží Tenkrát, Broš a nebo Hlinka. Já myslel, že mě hrábne. Jakmile nezačneme bránit v pěti, tak to můžeme zabalit. Ta nechuť „strejců“ byla tak okatá až mě to samotného překvapilo. Ke zlepšení došlo až po vstřelení prvního gólu, ale nebýt to marnej Liberec, tak s takovým přístupem bylo hned z kraje vymalováno.

Tohle všechno má nepochybně určité souvislosti s momentálním rozpoložením celého týmu, získali jsme tři body, sláva, ale pachuť toho, že je něco pořádně shnilého v tom našem státě pro mě osobně zůstává. Vždyť jak vysvětlit to nicotné nasazení, to nulovou snahu některých hráčů ( především těch, kteří by měli táhnout mužstvo ), ten neviditelný hlad po vítězství ? A že to jde i jinak vidíme taky. Takový Sičák nechť  jim je všem příkladem !!! Ale já ten příklad čekám od kapitána Broše ! Od střelce Tenkráta ! Od produktivního Hlinky ! Od  snipera   Tona !  A pokud na to nemají nebo je to nebaví, tak by měli dostat příležitost další, mladší, hladovější po úspěchu. Ano, ti určitě nemají ty zkušenosti, tu kvalitu, ale mají třeba tu chuť vyhrávat ! Mě nebaví čekat až se uráčí pan Tenkrát zabojovat ( proč nemá nasazení jako letos na MS ? to mu je Sparta málo ? ) ……. já chci vidět bojovnou Spartu od začátku do konce, já chci vidět Spartu vyhrávat !

Ale o tom zase třeba někdy příště …….

Autor: Pierre

Ilustrační foto: Kasnarka 

NÁZOR FANOUŠKA NEMUSÍ BÝT TOTOŽNÝ S POSTOJEM REDAKCE SPARTA HOCKEY SUPPORTERS. 

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.