Tento týden kdy hrála Sparta dvojici zápasů venku, jsem si hlavou přemítal, na který bych se vypravil. Náhodou se to sešlo, že to pro mě bylo časově zvládnutelné. Původně jsem se chtěl vypravit do Liberce, ale nedělní odevzdaný výkon proti Varům, mě z nějaké návštěvy venkovního zápasu vyléčil. Nakonec jsem se přes to přenes a rozhodl se do Chomutova podívat. Nikdy jsem tam nebyl, mají novou halu a vlastně čert ví co s náma příští sezonu bude, takže mě minimálně ta zvědavost dovedla k tomu, že jsem v 15:00h vyrazil směr Chomutov.
I když jsem si myslel, že času mám dost, tak přicpaná Evropská ulice mě dost zbrzdila. Jelikož jsem trochu dobrodruh, tak vydán bez jakékoliv mapy či podrobnějšího popisu cesty a hlavně adresy stadionu (říkal jsem si, že to musím najít, dyť Chomutov není tak velkej) jsem dorazil do Veverkova panství. Po chvilkovém bloudění městem jsem to vzdal a na nejbližší benzince se zeptal na cestu. Ochotná obsluha mi s úsměvem poradila. Nebylo to nic složitého, jak jsem uvažoval správně, Chomutov není nic velkého a tudíž jsem byl za tři minuty u stadionu. Na parkovišti jsem se nasměroval do vypáskovaného prostoru a než jsem pořadateli stihl říct, že se omlouvám, že zaparkuju jinde, mi odpověděl slovy " Tady je to sice VIP a ještě bla bla", řekl ať to objedu a dam to do druhý řady. Trochu nezvyklá reakce pro řidiče s pražskou espézetkou.
Vyrazil jsem pro lístek právě v době kdy dorazil autobus s fans Sparty. No autobus, fandové, kteří už byli na místě ho nazvali bobkem :D
U vstupu mě překvapilo, že nebyla nikde žádná ochranka ani nikdo s nějakým nesmyslným elektronickým obuškem, jen jeden člověk co v podstatě "štípal" lístky. Cestou na místo jsem zakoupil v restauraci pivo, za nezvyklých 25,- korun. Až zde jsem narazil na ochranku, ale opět nic nechtěli, jen koukli a dokonce i pozdravili a to i při odchodu po skončení zápasu. Aréna uvnitř pěkná, hlediště strmé, kdy si člověk připadá, že je skoro na ledě.
První třetina byla bída, naše obrana se asi rozhodla zavzpomínat na časy minulé a Pirátům nedělá ani moc potíže se před naší branku dostat. Naštěstí vše chytá spolehlivý Neuwirth. A my se dokonce ujímáme vedení, o které zase velmi rychle přicházíme. Bohužel se už v první třetině rozhodli páni v pruhovaném udělat ze zápasu bramboračku a pískají každý nesmysl a náznak něčeho, k čemu ani nedojde. Nerozhodný stav vydrží do konce první části.
O přestávce se mi zachtělo uložit něco do žaludku, vydávám se tedy ven, kde vystojím dlouhou frontu u stánku. Kupuji samozřejmě pálivou klobásu. Nedomyšleno, že už druhé pivo nemůžu, hasím pálivou chuť klobásy limonádou. Bohužel mizerně.
Ve druhé třetině nabízí Sparta o něco lepší výkon, od našich borců je dokonce vidět bojovnost. U puku jsou kolikrát mnohem dřív než domácí a opticky začínáme být lepším týmem. Odměnou nám je vedení po Hlinkově gólu. Zde začínám věřit, že už zde nemůžeme prohrát.
Druhá přestávka nabízí kvalitní video rozhovor s Yorickem, kde se francouzský hráč rozpovídal v podstatě o celé své kariéře. Až sparťanské srdce pláče, že jsme se zbavili takového hráče a při myšlence kdo za to může se opět člověku otevírá kudla v kapse.
Do třetí třetiny vstoupili mírně aktivněji domácí, ale naše obrana se oproti začátku zápasu zpřítomnila. Chomutov dostává dva góly během minuty a naprosto rezignuje na vývoj zápasu. Celkem povědomé, jako náš nedělní výkon. Sekáč předvedl krásnou individuální akci, kdy z hráčů Chomutova udělal živé kužely, jen to bohužel neskončilo brankou. Z opakovačky na kostce bylo vidět, že místo mezi betony brankáře bylo. Jen škoda, že Sekáč za nás hraje proti Kladnu naposledy. Chvíli po tom, Tenkrát definitivně rozhoduje zápas. V tuto chvíli a vlastně tak nějak i celý zápas jsem čekal, kdy se ozve klasické SpartaBuzerantůParta, ZkurvenáSparta a ZkurvenáPraha a zkurvenýho nevim co ještě asi až po utrženou splachovací šňůru na záchodě. Domácí fanoušci jsou zde opravdu ještě nezkažení a především je zajímá hokej a výkon jejich mužstva. Kotel skanduje jméno Josefa Jandače, ten ho na oplátku pozdraví zdviženým palcem. Tenkrát schytává tvrdý hit a s ledem přiloženým na hlavě předčasně odchází do kabin. Následný pětiminutový trest zužitkuje bojovník Sičák, kterému udělalo obrovskou radost následné skandování jeho jména. Po skončení zápasu kotel skanduje i jméno Y. Treilleho, který pozdrav opětuje.
Moc pohledný zápas to nebyl, ale byla alespoň vidět trocha bojovnosti. Vyhazování puku do rohu a taktická nuda s čekáním kdo udělá chybu. J. Jandač říkal do předu, že nemůžeme hrát nějaký extra hokej, prostě potřebujeme body. Je polovina soutěže a bodů máme málo. Nevím jestli nám podobný způsob hry přinese body i proti lepším soupeřům. Nicméně v Chomutově to stačilo.
Na konec jen dodám co mě v pátek překvapilo -
+ parkoviště zdarma
+ občerstvení za normální ceny
+ slušná a rozumná ochranka
+ slušné a nezamindrákované publikum
Autor: Gapin
NÁZOR FANOUŠKA NEMUSÍ BÝT TOTOŽNÝ S POSTOJEM REDAKCE SPARTA HOCKEY SUPPORTERS.
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.