Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

Na první výjezd roku 2014 do Brna byl již dlouho dopředu avizován plný autobus, což se také v pátek 3. 1. kolem 13. hodiny potvrdilo a zhruba 50 fanoušků vyrazilo směrem na východ z Prahy. Díky nebývale průjezdné páteční Praze ubíhala cesta velmi svižně, a tak sparťanská enkláva dorazila na místo utkání více než hodinu před zápasem.

Na místě se přidala i řada místních a cestujících po vlastní ose, takže se nás v sektoru sešlo odhadem 100-120. Oproti předchozím výjezdům do této arény to byl obrovský posun vpřed. Také se to tentokrát obešlo bez větší účasti fanoušků domácích v našem sektoru. Zbytek stadionu byl dle očekávání (navzdory TV přenosu) našlapán do posledního místečka a vzhledem k tomu, že fanoušci stáli všude, kde se dalo. Domnívám se, že bylo prodáno více než avizovaných 7200 vstupenek (oficiální kapacita Kokot arény).

V půl 7 začal zápas samotný a očekávaně přinesl důrazný bojovný hokej s množstvím osobních soubojů, žádné krasobruslení. Lamentování nad výkonem rozhodčích nemám rád, nebudu posuzovat fauly, ale odpískat faul na základě hromového pískotu domácích fanoušků mi přijde úsměvné. Pokud však se rozhodčí upískával, tak od 2. třetiny na obě strany.

Každopádně arbitr-nearbitr, Sparta byla na ledě o chlup lepší a hráči Kokoty stačili držet tempo pouze do poloviny zápasu, od té doby až na pár momentů vše směřovalo k vítězství sparťanů, jak se také na konci výsledkem 2:4 stalo. Toť k zápasu.

K atmosféře ze strany domácích lze říci, že i díky výsledku to nebyla taková sláva jako dříve. Přesto, co se týče hlasitosti, máme bohužel hodně co závidět. Dle mého si ale sami sobě obrovsky škodí tím, že půlku času strávili nadáváním soupeři. Festival místních primitivů, jejich mindráků a cholerických výjevů, působil až komicky. Chápu, že rivalita je obrovská, nenávist domorodců vůči Spartě (potažmo Praze) také, ale jít na hokej a soustředit se jen na provokace považuju za vrchol demence.

Vím, že to sem úplně nepatří, ale kdybych měl porovnat tyto klauny s fanoušky z Hradce, kteří (opět jen dle mého názoru) drží pomyslné 2. místo, je do očí bijící. Hradečáci fandí snad ještě s větším nasazením, ale minimálně v zápasech se Spartou se soustředili pouze na svůj tým, a nedali záminku ke vzniku konfliktu. Brno je zcela opačný případ.

Ale nyní již k našemu kotli. Jak jsem již psal, počet cca 120 fans je posun vpřed. Jak často kritizuji náš aktivní sektor na domácích zápasech, tak nyní za mě velký palec nahoru. Až na pár hluchých míst fandili Sparťané na velmi solidní úrovni. Překřičet místní bylo pochopitelně takřka nemožné, ale slyšet jsme byli slušně.

K reakcím na místní bohem zapomenuté tvory: Rád provokuju, užívám si zkřivené obličeje fanoušků soupeře, ale vše musí mít své meze. Křičet 5x za třetinu stejný provokativní pokřik, je dle mého moc. Chápu, že místní provokovali, jak to šlo. Nechat to bez odpovědi se nehodí, ale snižovat se na jejich úroveň je zbytečné. A vyjíždění po provokatérech fyzicky je ubohé. Jedinci od nás, kterých se to týká, doufám, že si to pro příště rozmyslí...

Ale největší zábava, u které jsem se skutečně bavil, byla reakce kokoťáků po skončení zápasu. Před naším kotlem se utvořil mnohohlavý dav netající se záměrem fyzické likvidace. Pár lidí od nás tyto lichotky oplácelo podobným metrem, proto mezi oba tábory bleskově přilétli, kromě pořadatelů, zároveň těžkooděnci, kteří nedovolili žádné fyzické konflikty.

Příznivci Sparty proto museli čekat než se hala vyklidila a tento čas si zkrátili popěvkem že "rondo je naše", který pár zbylých jedinců v Kokot aréně rozpálil doběla. Nakonec, po cca půl hodině, se náš kotel zcela uklidnil a po půl hodině odešel uličkou, klenutou policajty a pořadateli, do připraveného busu, načež vzápětí s policejním doprovodem opustil zatáčku. Na benzínce, kde jsme po chvíli zastavili, se doplnily zásoby pitiva, stále pod dohledem těžkooděnců. Vzhledem k jejich počtu jsem měl pocit, že místo nás měli dorazit teroristi. Poté již autobus frčel směrem k hlavnímu městu a všichni, navzdory divoké koncovce, si užívali slastný pocit vykradení Kokot arény.

Zápas to byl velice adrenalinový, ale k žádné větší újmě, pokud vím, nedošlo. Emoce k hokeji patří, ale ačkoliv to místní přeháněli, moji chuť přijet příště to naopak pouze posílilo, a věřím, že nejsem jediný! Stejně tak absolvovat další výjezdy, které na sebe nenechají dlouho čekat! (Pardubky 17. a Hradec 19. 1. - pátek a neděle, alespoň 100 na každý zápas je povinnost!) Na všechny se tam těším, nenávist ostatních je to, co nás posiluje a co dělá Spartu Spartou!!!

Na závěr opět +/- výjezdu...

- snižování se na úroveň kokoťáků

- lehká neorganizovanost pokřiků, která ale pramenila z chuti fandit

- jeden pokřik, který zazněl sice jen jednou, ale čekal bych ho spíše na Letné a se zápasem neměl nic společného, nechť si každý domyslí...

+ počet sparťanů!

+ hlasitost našeho projevu

+ až na výjimky, jednota kotle...

Výjezd lze shrnout jako: EMOCE, VÍTĚZSTVÍ, KYSELÉ KSICHTY BRŇÁKŮ A HLAVNĚ SPARTA!

Věřím že příště (ať už to bude kdekoliv) na toto navážeme!

autor: Lipos
foto: Kasnarka 

NÁZOR AUTORA NEMUSÍ BÝT TOTOŽNÝ S NÁZOREM ČLENŮ REDAKCE SPARTA HOCKEY SUPPORTERS!

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.