Kolem jedné jsme se začali scházet v dobré náladě a natěšeni na večerní hokejové zápolení u haly. Po chvíli čekání dorazil i autobus, který jsme až na pár míst celkem obstojně zaplnili a vyrazili na divoký východ, posilňujíce se při tom vším, co teklo, což vedlo k mnoha zastávkám a ukázalo se, že vyrazit brzy bylo poměrně rozumné – močové měchýře na cestě do Brna dostaly zabrat rozhodně více než hlasivky J.
K Rondu dorážíme dobrou hodinu a půl před začátkem zápasu, čehož využíváme k ochutnávce ‚lahodného‘ brněnského ‚piva‘ i zakousnutí nějakého toho párku či klobásy. Atmosféra je dobrá, sem tam prohodíme pár slov i s domácími fanoušky, jeden si ode mě dokonce koupí cigaretu, i když se snažím nabízené peníze odmítat jak se dá a prostě mu ji věnovat. Půl hodiny před začátkem se přesouváme do našeho sektoru, který už je slušně zaplněný, a užíváme si vítání od fanoušků Komety pokřiky „pražský kurvy“ a „Sparta zajebaná je“, jejichž vysokou intelektuální hodnotu a kvalitní – zřejmě dlouho pilované – provedení odměňujeme potleskem. Sparta tahá za delší konec a rychle se ujímá zaslouženého vedení, jež sice brněnští dvakrát dorovnají, ale zásluhou excelentně chytajícího Pepíse a smrtící formy první pětky se misky vah podaří převážit na naši stranu a dovést zápas k vítěznému konci. V tu chvíli se však otevírají i stavidla frustrace brněnských, kteří nejprve celou sparťanskou děkovačku – ke značnému pobavení jak hráčů, tak i nás na tribuně – propískají a probučí, aby se vzápětí začali šikovat kolem našeho sektoru a provokovat. Brněnská ochranka je očividně natěšená, že si bouchne a je jí celkem jedno do koho, a tak to ve spodních patrech kotle bere hlava nehlava, brňák nebo pražák… Naším kotlem se zároveň prodírají fanoušci z vyššího patra haly, jejichž východ je dost nepochopitelně veden právě do sektoru pro fanoušky hostů. I těch pár brněnských, kteří se rozhodli trávit zápas v naší příjemné společnosti (proč si proboha fanoušci Komety kupují lístky do našeho sektoru a jak je vůbec možné, že je tam pořadatelé pustí?), poměrně kvapně z kotle odchází. Náš kotel je tou dobou už oddělen od zbytku brněnského světa hradbou policistů, kteří pacifikují ty největší brněnské odvážlivce, kteří se pokoušejí proniknout k nám, pravděpodobně aby nám mohli gratulovat stiskem ruky…
V sektoru na pokyn policie ještě poměrně dlouho zůstáváme, a tak se záhy stáváme jedinými fanoušky v hale, což oslavíme pokřikem „Sparťani, Rondo je naše“. Policejním kordonem pak procházíme nejprve vyprázdnit měchýř před cestou, pak i do autobusu, okolo nás jsou stále shluknuté stovky brněnských, kteří se s námi loučí svými oblíbenými vlídnými pokřiky. Ve výtečné vítězné náladě a značný kus cesty doprovázeni policejními vozy pak opouštíme přátelské prostředí největšího maloměsta. Na pumpě se rozloučíme s policisty, někteří jim děkujeme za dobrou práci a přejeme klidný večer, nakoupíme poslední zásoby a za zpěvu se vracíme zpět do matičky měst.
Za sebe ještě dodám, že jsem si to neskutečně užil, byť ta obrovská míra nenávisti, která vede některé (!!) brněnské k tomu, aby na nás tak dlouho čekali před halou, uráželi nás a doufali v to, že se k nám nějakým způsobem dostanou mě šokovala. Velmi rád jsem rovněž poznal několik dalších sparťanů, které jsem dosud znal jen z fóra a na závěr Spartě a všem Sparťanům vůbec přeji vše dobré v nadcházejícím roce a na jaře pohár nad hlavami!
Autor: Kili
Foto: kasnarka
NÁZOR AUTORA NEMUSÍ BÝT TOTOŽNÝ S NÁZOREM ČLENŮ REDAKCE SPARTA HOCKEY SUPPORTERS!
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.