Na pátek 17. ledna nám los extraligy přidělil výlet do oblíbené destinace na východě Čech. Zhruba padesátka výjezdníků cestovala společně vlakem, k nimž se následně v sektoru přidala další zhruba stovka příznivců Sparty, kteří dorazili po vlastní ose. Ještě předtím během pochodu od nádraží proběhla malá pyrotechnická vložka, decentní a odpovídající počtu přítomných fanoušků. Pak již následoval přesun do sektoru určenému pro příznivce hostů.
K zápasu jen stručně, výsledek 2:6 odpovídal současnému rozložení sil mezi týmy a tápající domácí se nezmohli proti suverénnímu lídrovi na nic víc, než 2 víceméně náhodné branky od z našeho pohledu "oblíbeného" Petra Sýkory.
Jen doplním komickou situaci z již 2. minuty zápasu, kdy Lukáš Pech poprvé překonal "Salfu" v brance domácích, a rozhodčí si následně situaci kontroloval u videa. To však uniklo pozornosti téměř všech z nás, a když poté rozhodčí ukázal, že branky bylo dosaženo, namísto klasického výbuchu radosti přišly nechápavé obličeje a smích :-)
Tak jako tak, brzké vedení byl nejlepší možný doping pro sektor hostů. Od té chvíle totiž náš kotel šlapal na plné obrátky. Pokřik střídal pokřik, chorály jsme udrželi často nebývale dlouho a energie vložená do fandění byla příkladná.
Toto sympatické dění ještě podpořily další 2 branky v síti domácích, které zároveň naprosto odbouraly poslední snahy domácího kotle o solidní support. Domácí příznivci a jejich dříve slavná jížní tribuna, navzdory snaze posledních týdnů o zlepšení, se prezentovali vzhledem k počtu velmi, velmi slabě. Samozřejmě roli v našich končinách hraje stav zápasu, ale před 5 lety stejný sektor fandil absolutně bez ohledu na výsledek na nejvyšší úrovni. Chvílemi až tragikomické představení dokresloval jejich megafonista. Snahu mu nelze upřít, nicméně jeho vliv na kotel domácích byl prakticky neznatelný až na pár světlých chvil. A fakt, že dříve nejbouřlivější hokejový sektor v České republice skončí v rukou 18-ti letého kluka, který se navíc nezdá, že by měl respekt alespoň půlky slavného sektoru, je (nic osobnímu proti němu) úsměvný. Zkrátka když fandí pětina lidí (to platí kdekoliv) je to špatně. Čest výjimkám. Kotel je zkrátka místo pro AKTIVNÍ fanoušky!
Ale zpátky k našim fanouškům. Díky výše zmíněným faktům jsme většinu času dominovali atmosféře v hale. Ve druhé třetině také proběhla kartoniáda zobrazující trikolóru v barvách Sparty. Ačkoliv měla prezentace své mouchy (rozdílnost papírů či odstín červené - problémy způsobené vymyšlením na poslední chvíli) tak výsledný efekt nevypadal špatně a na výjezd se jedná o sympatický počin.
Stejně plná elánu byla z naší strany i třetí třetina, na jejímž konci díky bitkám, došlo i k slovnímu pošťuchování z obou stran. To byla ke škodě místních jediná chvíle, kdy byli pořádně slyšet. Bitky k naší radosti skončily v poměru 2:1 pro Spartu a o to veselejší byla naše děkovačka. Toť k zápasu a dění v aréně celkově.
Nyní menší zhodnocení v dlouhodobém kontextu:
Během října jsem psal výzvu, že se kotel musí probrat. A aby to šlo, každý musí začít u sebe a dávat co největší energii do fandění. Od té doby vzniklo několik nových chorálů, pomalu ale jistě se zvedá účast v kotli doma i venku. Ačkoliv progres samozřejmě nejde jak po másle, pokrok vidět je. A právě v Pardubicích byl nejvíce patrný! Skutečně musím všechny pochválit. Zapojení na pokřicích bylo takřka 100%, neutichalo se po druhém opakování, všichni se bavili, zpívali a v takovou chvíli je radost fandit! Z hlediska fandění šlo jednoznačně o nejlepší letošní představení. Neusněme na vavřínech, směr je evidentně správný! Za to všem, kteří se snaží patří velké díky.
Nicméně abychom příliš nezpychli, musím jako vždy doplnit že rezervy jsou vždycky! :-)
Nezapomínejme, že ne na každý venkovní zápas nás přijede 150 a ne vždy nám takto pomůže výsledek. Taktéž je třeba si uvědomit, že málokde má sektor pro hosty akustiku jako právě v Duhovce. Proto neklesejme na snaze se zlepšovat. Máme hodně na čem stavět, což je jednoznačně pozitivní! Za předpokladu že se stejným nasazením budeme pokračovat, byl by hřích "nenabalit" na to další fanoušky a zlepšit náš počet. Tam stále bohužel proti ostatním táborům je rezerva velká. Na domácích zápasech máme sice 3. největší návštěvnost, ale na výjezdech je to bohužel poněkud horší. 150 je dobré číslo na naše poměry, ale uvědomme si že MY JSME SPARTA - nejtradičnější ligový klub, klub z hlavního města - klub, který aktuálně válcuje soupeře bez ohledu na vše ostatní. Proto nebuďme leniví a i zde začněme každý u sebe. Sami sebe se zeptejme, zda nelze jezdit za Spartou častěji. Během následujících 2 týdnů před olympiádou máme 2 velké příležitosti předvést se mimo Prahu. Hradec již tuto neděli, a (pro ty, jenž si článek přečtou později) je to Plzeň o týden později. Poté je ve hře ještě výlet do Třince a Litvínova, což však vzhledem k vzdálenosti, respektive hracímu dni pravděpodobně nenabídne valnou účast. Přesto však překvapení milerád uvítám! :-)
Závěrečné "poselství" na závěr -
Je vidět že umíme fandit na solidní úrovni. Proto s pokorou pracujme na zlepšování a výsledek se dostaví! Každý musí začít u sebe :-)
A jako vždy +/- výjezdu
+ aktivita fanoušků, takhle to má vypadat
+ celková prezentace, jednota, hlasitost na vysoké úrovni
+ využití potenciálu na téměř maximum, super práce od každého
- lze říci ve své podstatě jen jediný, a to je počet, ačkoliv cca 150 je solidní číslo, zde byla prakticky jediná větší rezerva
Děkuji všem za parádní výjezd a těším se na další takovéto zážitky, ukázali jsme si že to půjde a že to umíme, když chceme, škoda toho nevyužít pokaždé, ať už doma či venku! :-)
Autor: Lipos
Foto: Schaschek
NÁZOR AUTORA NEMUSÍ BÝT TOTOŽNÝ S NÁZOREM ČLENŮ REDAKCE SPARTA HOCKEY SUPPORTERS!
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.