Je pátek 26.9. a my se kolem půl druhé scházíme u našeho chrámu s jediným cílem, jihomoravskou ,,metropolí‘‘. O Rikkiho pokladny přebíráme trička, speciálně určená pro tento výjezd, vyjadřující naší podporu a vděk Petrovi Tonovi, který v barvách Sparty válčil dlouhých jedenáct let a vydobyl si tu renomé válečníka. O jeho odchodu ze Sparty a doplnění řad Komety už bylo psáno nesčetněkrát.
Všech padesát účastníků zájezdu obsazuje bus a po druhé hodině odpolední vyrážíme směr ,,Hustě obydlená zatáčka mezi Prahou a Vídní). Cesta probíhala (ne)tradičně, vzhledem k všemožným uzavírkám. Suneme se po nejdelším českém tankodromu stylem krok-sun-krok a někteří si zpestřují cestu dálničním pochodem. U Velké Bíteše se kolona rozjeli, chodci doběhli autobus a nasedli.
K Rondu dorážíme načas s nadějí, že stihneme začátek zápasu. ,,Ne tak rychle!‘‘ pomyslela si pravděpodobně pokladní a dvacet minut nám nebyla schopná vydat vyjednané lístky. Pozdě, ale přece se dostáváme do našeho sektoru, kde se nás celkem schází kolem sedmdesáti. Naštěstí jsme ale o nic podstatného nepřišli. Góly totiž začaly padat až po našem příchodu, jako by na nás naši hráči čekali se spuštěním brankostroje. Ten se skutečně spustil a jel na plné obrátky. Nebudu zde nějak dlouhosáhle popisovat průběh utkání, na to tady máme média.
Frustrace brněnských fans překvapivě nedosahuje úrovně jako při prvním utkání na ledě Brna v základní části loňské extraligové sezóny. Až málo často se z jejich kotle ozývalo známé ,,Pražské kurvi!‘‘. To jsme jim samozřejmě sborově potvrdili (s opravením lehké gramatické chyby) a společně si užívali stále se zvyšující vedení našeho válce.
K herní stránce opravdu jen krátce. Jak na derby, tak teď v zatáčce se Sparta předvedla taková, jaká by měla být. Ani slávisti, ani komeťáci po většinu utkání nestíhali tempo a nasazení našich hráčů. Takhle se nám to líbí!
K fandění: Upřímně řečeno, čekal bych, že na takhle dlouho propagovaný výjezd, navíc s akcí s tričkovým choreem, přiláká daleko víc lidu. Navzdory tomu, že jsme vypravili (jenom) jeden autobus a několik lidí přijelo po vlastní ose, fandění bylo na vysoké úrovni. Chvílemi jsme přehlušili i zdejší tisícový kotel, který za stavu 1:6 pochopitelně příliš neburácel.
Utkání končí za stavu 1:8, naše euforie propuká naplno. Zdejší security vyklízí halu a my, čekaje na odchod k autobusu, křičíme, že ,,Rondo je naše!‘‘. To se několika frustrátům nelíbí, ale to je tak jediné, co s tím mohli udělat. Za oslavného křiku se odebíráme k autobusu, stavíme na první benzínce a začínáme naplno oslavovat. Nakupujeme vše nezbytné a potřebné (mimo jiné i nějakou tu láhev sektu) a naplno si užíváme, že jsme přejeli našeho rivala a oplatili jim tak dostatečně porážku a vyřazení v loňské sezóně play-off.
Cesta zpátky již probíhá normálně, s pár zastávkami. Kolem půl jedné dorážíme zpět do Holešovic. Někteří odvážlivci jdou navštívit nedaleký sportbar, zbytek se odebírá do svých domovů, opojeni úžasným pocitem.
Do Brna přejeme příjemnou rekonvalescenci a děkujeme za zapůjčení ledu pro trénink s místním klubem.
Autor: Asterix
Foto: isport.cz
NÁZOR AUTORA NEMUSÍ BÝT TOTOŽNÝ S NÁZOREM ČLENŮ REDAKCE SPARTA HOCKEY SUPPORTERS!
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.