Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

V pátek 17. 10. 2014 se scházíme na Hlavním nádraží k výjezdu do dalekého Třince. Předseda se na nás také přišel podívat, ale nakonec nejel. Jen zařídil lístek na vlak a po celou dobu byl s námi v kontaktu pro případ nějakých problémů. Nakonec nás vyráží deset. Na nádraží nás čeká příjemné překvapení v tom, že s námi pojedou hráči. Mají samozřejmě svůj vlastní vagón, kam se nikdo nedostane. My zatím stojíme, protože je vlak hodně plný. Proto jsme se domluvili s vedoucím týmu, že v případě, že bude plno dál, pustí nás po jídle k sobě do vagónu. V Kolíně se nicméně vlak vyprazdňuje a my si sedáme, proto nabídku od hráčů už nevyužijeme. Ve vlaku se popíjí a panuje dobrá nálada, kterou ovšem kazí šampónek průvodčí, který je příjemný jak osina v prdeli a furt se mu něco nelíbí. Nicméně je srab a v Bohumíně při měnění s kolegy mizí. Škoda, chtěli jsme mu na cestu sdělit, co si o něm myslíme.

Po příjezdu do Třince na nás, díky tamním Hubeňourovým kamarádům, čeká taxi. To se dvakrát otočí, a tak se všichni dostáváme do hospody, kde pořádáme předzápasové soustředění. Po pár pivkách, hodinku před zápasem, vyrážíme k nové třinecké Werk aréně, kterou otevřeli na letošní sezonu. Když jí spatříme, tak jí přirovnáváme k Šaškárně, protože má úplně stejný tvar i design.

Zakoupíme lístky do našeho sektoru a vydáváme se na místo. Sektor je umístěn v rohu v dolní části arény, hned u ledu. Bohužel zábradlí je zde na dvě věci a tak se vlajka nepovedla uchytit pořádně. Securitka na nás zkouší, že budeme stát podle řad a míst na lístku, ale je jim sděleno, že nebudeme. Náš sektor si zařídíme po svém (samozřejmě v rámci slušnosti). S námi je asi dalších 20 lidí a my spouštíme support. Je sice průměrný, ale i tak se snažíme dělat, co můžeme - vzhledem k akustice a k našemu počtu.

O druhé přestávce dochází k incidentu, který vrhá na domácí fans velký stín, i když za něj nemůžou. Vycházím na chodbu směrem k záchodu a najednou cítím, jak mi někdo tahá za šálu. Říkám si, to je vtípek od někoho z nás, ale bohužel tomu tak není. Je to někdo z domácích (později zjistíme, že ne), který mě díky tomu, že mám šálu uvázanou, pouze strhává na zem. Toto vidí kluci od nás a jeden se do něj pouští. Bohužel je mu sebrána šála a dotyčný hrdina se schovává na záchod. Security je na místě poměrně rychle a snaží se nás zadržet, abychom si ho nešli na záchod podat, protože je nás u místa incidentu asi pět. Fanoušci domácích se nám za incident omlouvají a sdělují nám, že to není nikdo od nich, že je to magor z Polska, který přijel jen za účelem poprání se. Domácí fanoušci nám šálu přinášejí, s tím, že ležela na záchodech a útočník je tam stále schovaný. Znovu nás ubezpečují, že s tím nemají nic společného. My jim říkáme, že jim veříme, nicméně to není v Třinci první incident, takže to na ně vrhá špatné světlo. Poté k nám přichází supervizor od security s tím, že neví, kdo to byl a nemáme se tím už zabývat. V tu chvíli dotyčný vychází ze záchodu, protože čekal, až se vzdálíme, aby vylezl. Zřejmě přestal být takovým hrdinou, na kterého si hrál. Je proto supervizorovi ukázán a ten sjednává nápravu a dotyčného odchytává. Tímto je celý incident vyřešen a do konce zápasu se nic neděje. Nicméně to můj názor na Poláky, ještě prohloubilo, jsou to prostě kokoti (jinak se to nazvat nedá). Byl to typický chuligán, dva metry a holá hlava. Domácí by už s tím měli něco dělat, protože jsou jinak sympatičtí, ale incidenty s Poláky, Baníkovci a Havířovskou zvěří u nich ve městě, jim ničí pověst. Není to náš první incident v Třinci.

Ve třetí třetině je vše v pohodě, vyhráváme 2:1 a slavíme tradiční děkovačkou a vyvoláním Novotného. Jsme teprve druhým týmem, který dokázal dobýt novou Werk arénu a toho bychom si měli cenit. Po zápase se loučíme s domácími fanoušky, kteří nám gratulují k vítězství po pěkném zápase a přejí šťastnou cestu. Po domluvě vyrážíme do hospody na autobusovém nádraží, dáváme si pití a objednáváme pizzu. Následně vyrážíme na nádraží, nastupujeme do vlaku a postupně všichni usínáme. V Praze jsme ve 4 hodiny ráno a já se dostáváme po postele v 5 hodin. 

K hokeji jen krátce:

Zápas byl z obou stran ve velkém tempu, hrálo se nahoru dolů a tvrdě. Tradičně se ukázali dva domácí provokatéři Polanský a Rákos. Nakonec jsme vyhráli a to je pozitivní. Nečekaně nás pískal opět Hradil, a protože jsme byli blízko mantinelu, tak jsme mu několikrát sdělili, co si o něm myslíme. Nezapomněli jsme totiž na nájezdy z loňska.

A teď námět k zamyšlení:

Co příště udělat, abychom se již vyhnuli jakýmkoliv dalším incidentům? Pohybovat se všude pohromadě, mít policii i v hale nebo je nějaké jiné řešení? Vzhledem k tomu, že to není poprvé, co došlo k nějakému incidentu, měli bychom se tou situací nějak blíže zaobírat. 

Toto je můj pohled na výjezd do Třince.

Autor: Chuli

NÁZOR AUTORA NEMUSÍ BÝT TOTOŽNÝ S NÁZOREM ČLENŮ REDAKCE SPARTA HOCKEY SUPPORTERS!

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.