Jako kocovina po derby by se dal nazvat zápas s Libercem. Po emocemi nabitém duelu s naším hlavním rivalem, jsme se vrátili do nudné reality extraligového kolotoče. Soupeřem nám byl tým, od kterého jsme v posledních dvou duelech dostali devět gólů, aniž bysme jediný sami vstřelili. Bylo co oplácet.Už před zápasem bylo jasné, že návštěva se rozhodně té ze čtvrtka nepřiblíží. Nakonec si do Tesla Areny našlo cestu 5786 nedělních diváků. Pro ty bylo hlavním tématem zápasu dva subjekty: Petr Ton a číslo 250. Přesněji řečeno zda-li sparťanský snajpr překoná hranici dvousetpadesáti branek v nejvyšší soutěži.
A hráč s číslem 87 na zádech se od začátku zápasu činil. Ve dvanácté minutě přihrával v přečíslení dvou na jednoho na vzdálenou tyč, přičemž si liberecký obránce dal málem vlastní branku. Ta by ale byla připsána právě populárnímu “Toňákovi“. Nestalo se a tak se pokračovalo dál.
Naše Spartička si udržovala jakous takous převahu, ale celkově byl výkon v první třetině nemastný neslaný. Jedním z mála světlých bodů na sparťanském souhvězdí byl právě Petr Ton. V patnácté minutě pálil nebezpečně po chytré přihrávce zpoza branky od kapitána Davida Výborného.
O dvě minuty později se pak protáhl kolem libereckého obránce a už málem upaloval na Pince v brance hostí, když byl zahákován. Z následné přesilovky jsme nic nevytěžili a tak se šlo do kabin za nerozhodného stavu 0:0.
Co se nepovedlo v prvním dějství se splnilo po 72 sekundách toho druhého. Šestatřicetiletý útočník si najel na hranici obranného pásma Liberce, rychle vypálil přes obránce hostí a puk k překvapení a současně radosti všech domácích fandů propadl za Pincova záda – 1:0 a vytoužená “dvěstěpadesátka“ pro Tona.
Paradoxně nás jeho branka neuklidnila. Naopak se začali čím dál víc prosazovat hosté. Proto lze považovat za štěstí, že jsme šli do druhé pauzy za pozitivního stavu. Přitom Liberec nepředváděl nikterak úžasnou hru, pouze poctivě bránil.
Jak jsme začali druhou třetinu, tak jsme začali i tu třetí. Ve 42. minutě se Výborného lajna usadila v útočném pásmu a poté, co Pinc neudržel jednu ze střel, už nebyl pro Martina Podlešáka problém puk doklepnout do odkryté branky. Po parádní boxerské vložce z minulého zápasu předvedl i současnou střeleckou formu. Jen tak dál!
Bohužel padla branka a opět jsme přestali hrát. A deset minut před koncem jsme na to doplatili. Liberec nás opět zatlačil a Víšek doklepl puk za jinak jistého Přikryla. Ten se tak opět nedočkal první nuly v sezoně. Přesto je třeba říct, že se s pozicí jedničky vypořádává až překvapivě dobře.
V závěru ještě Tygři zkusili hru bez brankáře, naštěstí pro nás neúspěšně a tak si mohla hala potřetí zasebou vychutnat děkovačku. Co se týče fandění, odpovídalo výkonu na ledě. Úplně špatné nebylo, ale že by se každý přetrhl se říci nedá. Ale je to částečně pochopitelné. Vždy je těžké hledat motivaci po tak náročném utkání jako je derby. Teď nás čeká několik zápasů venku, doma se uvidíme až 5. února. Pokud vám ta pauza přijde příliš velká, neváhejte a pojeďte Spartičku podpořit už tento pátek do Mladé Boleslavi.
Autor: AdminC
Foto: Kasnarka