Vinnetou by zaplakal, Sparta je zpět! Teda snad, možná. Minimálně je ale druhá tříbodová výhra jasným signálem toho, že se hrabeme z té největší žumpy zpět na povrch. Nezabránila tomu ani Strakova družina vynervovaných nýmandů, kteří nedokázali vstřelit ani jeden gól.
Více než šest tisíc fanoušků bylo zvědavých na to, co předvede tým pod novým trenérským tandemem Hořava – Rulík. Jistý posun, za kterým mohla být i poslední výhra v Mladé Boleslavi, byl znát. Hráči neztráceli jako obvykle úplně zbytečně puk, v obranném pásmu soupeře se kotouč v rozích neobjevoval s takovou frekvencí, jako poslední čtyři roky. Častější byly i individuální průniky, bylo znát, že hráči si začali více věřit.
Právě ze samostatné akce padl první gól zápasu. Vstřelil ho hráč, od kterého by to po příšerných výkonech čekal málokdo. Brian Salcido odvážně přejel celé hřiště a střelou za modrou čárou překvapil mladého Mazance v brance apaticky působících indiánů. Salcido tak navázal na trefu z utkání se Zlínem. Doufejme, že se obránce s pověstí lepší než dosavadními výkony, konečně herně probere.
Sparta Plzeň téměř k ničemu nepustila, naopak si dokázala vytvářet tlak a šance, které zaváněly gólem. Nervy fanoušků za kotlem museli notně pocuchat hráči při obstřelování odkryté klece indiánů. Ale bez kýženého gólu. Naopak Západočeši působili neuvěřitelně špatným dojmem. Za příklad lze uvést kapitána Straku, který celou přesilovku Plzně strávil čekající na modré čáře, kde si ještě stíhal omotávat hůl. Bez většího náznaku o pohyb odjel po více než minutě střídat. Sparta oslabení zvládala doslova s noblesou.
Další branka totiž přišla po akci, která by při komentování zněla jako science fiction. Hanzlík skvělým napadáním udržel puk v pásmu, přesně nahrál Pacovskému, který našel před brankou volné Hromase. Ten se trefil parádně z první. Přijde vám to jako ironicky znějící pokus o vtip? Ne! Realita.
Plzeň se ve třetí třetině pokoušela vrátit do zápasu, v cestě jí ale stáli obětaví sparťané, kteří se několikrát nebáli skočit do střely. Opět věc nečekaná. Po jednom obranném zákroku trefil puk do obličeje i Davida Výborného, ten ale, jak bývalo jeho zvykem, neodjel ihned střídat, ale ještě delší čas pomáhal bránit.
Po druhém gólu Hromase (opět žádná dorážka, ale přesná střela) již bylo o vítězi jasno. Plzeňští těžce zvládali své emoce a snažili se, jak je jejich dobrým zvykem, přes prohru alespoň vyprovokovat bitku. Neúspěšně. Sparta tak mohla slavit další, těžce vydřenou výhru. Byl ale znát jistý posun, na hru se dalo dívat, což sedící fanoušci často oceňovali potleskem.
Kotel si v utkání připravil dva transparenty, první byl ve znění: SPARŤANÉ SE NEVZDÁVAJÍ, MY TAKÉ NE; druhý pak: BOJUJTE! za fanoušky, za titul, za trenéry, za Spartu, za hrdost, za sebe. Atmosféra na utkání byla výborná, kotel po dlouhé době šlapal jako hodinky. Maskot dokázal pořádně rozeřvávat západní i východní tribunu, nechyběl ani dlouho (cca 7 minut hry) trvající pokřik „aaa jeeee“. Děkovačka s hráči byla už jen třešničkou na dortu.
V neděli nás čeká derby se slátanci, kteří se již v pátek rozcvičovali v Budějovicích na hokeji častými pokřiky „Smrt Spartě“. Ukažme, že jsme o hodně lepší než oni a předveďme kvalitní support! Po dlouhé době totiž shlížíme na Slavii z vyšší příčky! Dorazte v co největším počtu a hlasivky vezměte s sebou! Organizujeme navíc hromadný pochod, všechny informace se dozvíte v odkazu níže na těchto stránkách!
Foto: kasnarka
Text: AdminJ