Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

Novinky

Podivný premiérový pokus

21. září 2011 v 19:50,  Reportáže

286.jpg

Napravení pošramoceného jména klubu? Prozatím negativní. Udobření si fanoušků? Ne v pravém slova smyslu. Složení reparátu z výrazů koncepce a invence? Těžko uvěřitelné. Jedním slovem – strasti hokejového příznivce Sparty. Jsem jedním z nich a situace mi není lhostejná. Iluze a přání však decimují jasné odrazy a odlesky sezony uplynulé. Sparta podlehla libereckým Tygrům v prodloužení.

Konec druhého dějství je na spadnutí. Hra postrádá jasného režiséra. Petr Ton tahá puk po pravé straně, zvedá hlavu a dává za sebe. Tam Bližňák. Přebírá kotouč, klička v rychlosti mezi kruhy, nápřah a gól. Hala burácí. Už je tam. Partie dostává jasný spád. Sparta tlačí soupeře, nevšedně i na útočné modré. Prořídlé ochozy se dostávají do varu. Ještě jeden! Rachůnek zpracovává poskakující kotouč v rohu. Rozhlíží se. Přesná přihrávka do jízdy, Yorick, ťuk, ťuk a pavučinu vymetá. Hala tleská a já s ní. Strhující podívaná.

Možná Vám přijde předchozí popis události přehnaný, avšak osobně jsem si ten krátký časový úsek užil. Zbytek stál za starou bačkoru. Bylo to mdlé jako rozvařená zelenina. Bez chuti a špetky koření. Ale pěkně po pořádku.

Sparta prožila těžkou a nepříliš povedenou zkoušku. První domácí zápas před zraky čtyř tisíc diváků začal tichou vzpomínkou na zemřelé české reprezentanty, hokejisty. V sektoru domácích vlajkonošů se s mírným zpožděním podařilo rozvinout choreografii s tématikou portrétů zesnulých hráčů. Tribuny po minutě ticha odměnily vzpomínané potleskem. Celá věc s roztažením chorea měla malou vadu na kráse. Z mého laického pohledu se nepodařilo povětší plachtu správně roztáhnout na první pokus, po menším zásahu zúčastněných bylo už vše v pořádku. Jak se říká: chybami se člověk učí, ale rozhodně bych nikoho z tohoto dobrovolného spolku nehaněl. Ať si Karlík, Lojza nebo Zbyšek položí otázkou. Co jsem já osobně udělal ve jménu klubismu?

obrazekJAK

Zpátky však k hokeji, pryč od chmurných myšlenek a nálad. Sparta nastoupila v základní sestavě bez několika opor. Sacha Treille a obrovitý Jánský do utkání nenastoupili. Proč? Na tuto otázku jsem během utkání nenalezl odpověď. Vytáhlé útočníky jsem ve hře postrádal. Sparta si nedokázala přihrát, útoky postrádaly jakoukoliv známku invence, překvapivé momenty v zakončení. Byla to bídná první třetina. Důraz v nedohlednu a impotence pořádné přihrávky nás stála vedení. Liberec působil vyrovnanějším dojmem. Klimenta a „dědek“ Nedvěd navíc přidali branky.

Obraz hry se změnil až ve druhé třetině, ale to už měli jednoduše hrající Tygři dvoubrankový náskok. Zvýšená agresivita a větší nasazení na konci druhého dějství přinesly kýžené ovoce v podobě rozdílu jediné branky. Bližňák, následně pak Treille. Do šaten se šlo za povzbudivého a vyrovnaného stavu 2:2.

Na přestávkové cigaretě bylo živo. Dojmy a poznatky, každý fanoušek by mohl v tu chvíli trénovat. Co naordinovalo trenérské duo Jandač-Žemlička v kabině domácích? To netuším. Sparta se ve třetí třetině vytratila, Liberec si také nevedl příliš přesvědčivě. Z povzbudivého konce druhého dějství jsem ze strany Sparty neviděl nic. Neproměněné šance v přesilových hrách? Klasika. Tady musí padat góly. Kdyby nebylo soubojů Milama s Nedvědem, nač se pak dívat.

Prodloužení. Obloučky a vlažné kroužení. Sparta se připravila o možnost bonusového bodu sama. Chybou, hrubkou žáčka. Celé situaci předcházela ztráta kotouče ve středním pásmu. Když k tomu připočteme nedůraz ve vlastní obraně a nepřesvědčivý zákrok vyrážejícího Pepise, pohroma byla na světě. Branka Špačka rozhodla o výhře Tygrů 3:2 a Sparta na premiérové vítězství stále čeká.

Poznatky a domněnky:

Herní projev a hokejová tvář Sparty se nezměnila. Hokej se hraje pouze v určitých intervalech, utkání má však 60 minut regulérní hrací doby.

Po vzoru koučů předchozích zdá se mi trenérské duo vlažné, chladné, občas by pomohlo trochu zařvat.

S nástupem S. Treilleho a Jánského do základní sestavy bych očekával přeskupení formací a větší tlak na branku soupeře.

Michal Broš zůstal jako kapitán ve stínu Petra Nedvěda, kterému Liberec ve spojení s pražským klubem Mish Mash prostě a jasně svědčí.

Byl bych škarohlíd, ničemný živel a neznaboh, kdybych nepřipustil, že otočka k lepšímu může přijít. Ale podobným způsobem jako v úterý rozhodně NE.

Spartu čeká velmi náročný program. V sérii venkovních utkání se postupně střetne s Brnem, Pardubicemi a Českými Budějovicemi.

Autor: KubaSF

Foto: Kasnarka

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.