Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

Návrat na dno. To je výraz, který mě napadá, když zpětně přemýšlím nad úterním zápasem proti Karlovým Varům. To co totiž někteří lidé z kotle po léta pracně budovali, začíná v bodu nula. Mluvím o atmosféře. Vedení klubu si může gratulovat a někteří hráči při tom zdatně sekundovat. Už hodinu před zápasem bylo jasné, že se divácké orgie konat nebudou. Ale realita byla ještě horší, než očekávání. Ještě pět minut před utkáním počítadlo ukazovalo přibližně dva a půl tisíce diváků. Konečný počet byl nakonec lehce přes tři tisíce a to je zkrátka ostuda. Nejsme přece Slavie.

Přitom po dvou parádních výkonech na hřištích soupeřů, kdy jsme nejdříve ztrapnili Pardubice 6:2 a následně otočili zápas s Českými Budějovicemi a zvítězili 3:1, přičemž jsme si střihli veledůstojné intermezzo s Newyorskými Rangers, byla ideální situace pro slušnou návštěvu. Klub navíc letos posunul začátky zápasů o půl hodiny později, takže se stíháním z práce neměl být problém. Jenže…

Poslední sezony (a ta loňská obzvláště) zkrátka zpřetrhaly nějaké silnější vazby mezi fanoušky a klubem. Jsme tak tam, kde jsme byli okolo roků 2005 a 2006, kdy jste se báli po hale projít, abyste nenarazili na ducha. Jak z téhle šlamastyky ven? Rozhodně to nebude jednoduché. Obzvlášť pokud hráči předvedou výkon jako proti Karlovým Varům. Místo aby navázali na povedené výkony z venkovního ledu, zápas spíše odchodili, přihrávky si dávali vestoje. A tak nebylo překvapení, že už po první třetině prohrávali 0:2.

O pauze se tak řešilo, jestli nejsou hráči ještě duchem mimo Prahu a jestli dorazí alespoň na druhou třetinu. Překvapivě dorazili, během pár minut dokonce srovnali, když nejprve Pacovský dorazil puk za Bendu v brance Varů a následně Petr Ton našel krásnou křížnou přihrávkou Tenkráta. Hala se probudila a i přes mizivou návštěvu v ní byl větší hluk než při zápase se slovutnými Rangers.

Jenže pak přišel klíčový okamžik. V té pro Spartu nejhorší možné chvíli se hra na delší čas přerušila. Benda se totiž zranil a musel se nechat vystřídat. Několikaminutová pauza zcela otupila tlak, který si hráči v rudých dresech vypracovali. Naopak jakoby si řekli, že těch osm minut, kdy hráli hokej, stačilo a zase se víceméně vytratili z ledu. Vary si tak vzaly dvoubrankové vedení zpět, když si Petr Kumstát pár desítek vteřin před druhou sirénou zkompletoval hattrick. Zajímavě to okomentovala jedna z fanynek hostí: “Zrovna to největší dřevo v našem týmu vám dá hattrick“.

Nakonec nezůstalo jen u hattricku. Sparta ve třetí třetině skórovala jen jednou a při závěrečné power-play dostala gól na konečných 3:5. A trefil se… Ano, Petr Kumstát. Nepamatuji se, a pokud někdo ano, budu rád, když to napíše do komentářů, kdy by nám nějaký hráč nastřílel čtyři branky. Snad jen když zašátrám v paměti nějakých devět, deset let zpátky a vzpomenu na Jiřího Dopitu, který proti nám takto úřadoval v dresu Vsetína.

Nechme historii historií, soustřeďme se na současnost. A hlavně budoucnost. V pátek nás čeká výjezd do Zlína, kterému se letos překvapivě daří. Bodový zisk by byl spíše překvapením. I když zatím se zdá, že naši hráči hrají lépe na hřištích soupeře, než doma. Je to náhoda, nebo naší letos přeci jen výrazněji fyzičtější hře vyhovuje užší kluziště? Uvidíme. Každopádně pro ty, kdo nevyrazí do Zlína, přijďte alespoň v neděli, čeká nás duel s mistry z Třince.

Autor: Czechmate87

Foto: Czechmate87

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.