Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

Není jistě náhodou, že pátek třináctého budí v mnoha lidech pocity zmaru, děsu a bázně. Zalézají jako sýčci před světlem do svých obydlí a tam mumlajíce motlitby krčí se ve tmě, zahaleni toliko sami do sebe. A nevylezou, než Jitřenka jasná neoznámí konec neoblíbeného dne. Celý pátek třináctého je pro tyto tvory dnem truchlení, kdy si v hlavách vyvolávají vzpomínky na ústrky, jimž jim bylo čeliti v minulosti v onen neoblíbený den. Jeden si vzpomene, jak se kopl krompáčem do držky, druhému naskočí vzpomínka jak selhal jako muž, třetí náhle oplešatěl, čtvrtému na Žižkově ujela tramway č. 1 a on – honíce ji po kolejích do nejbližší zastávky – se nechal přejet „devítkou“, která mu vyjela v patách. A takto bychom mohli pokračovat do nekonečna.

Hraje-li se v pátek třináctého v Litvínově hokej, a přijede-li navíc silně neoblíbená Sparta, dějí se věci těžšího kalibru: Manažéři Chemických závodů Jiřího Dimitrova dávají po obědě svým podřízeným závazné pokyny k dvousetprocentnímu zvýšení výroby otravných plynů a jejich úniku do atmosféry a k vyřazení všech filtrů a čističek z činnosti. Prostí obyvatelé Litvínova dostávají od radnice zvláštní dotace, aby onen den přestali topit ve svých bytech běžným dřívím, které při povodních loví z přilehlého potoka Loupnice nebo ho nabývají lesním pychem, ale aby spalovali zejména PET láhve, své boty a své vkladní knížky. Vzniklý puch má přiotrávit Pražáky, kteří se na ledě budou jen ploužit a dozajista prohrají. Tak vzniká dojemné sepjetí chemičky a obyvatelstva, přizpůsobivým i nepřizpůsobivým. Všichni se potom před stadiónem chytnou za ruce a vyvolávají duch Martina Altrichtera, aby jim poradil, jak vyřadit ze hry Petra Tona.

My tohle všechno víme, proto jsme připraveni. Před Smíchovským nádražím nás stojí právě 11. Řidič mikrobusu Ivánek nás poučuje, že v jeho voze lze kouřit, protože jen tak – vyuzeni vonnými tabákovými listy – můžeme bez úhony přežít 4 hodiny v Litvínově. Plíce si musej zvykat! Nasedáme. Cesta netrvá dlouho. Řidič nemá navigaci, ale smogová poklička nad Litvínovem je vidět už z Ruzyně, takže vizuální kontakt máme a zabloudit nemůžeme.

Tentokrát nečiní věkový průměr osazenstva mikrobusu 87,5 roku, neboť dnes s námi jedou i tři sparťanští mládežníci – Kuba, Petr a Simča – kteří mají silný hlas a při zpěvu v buse, jakož i při fandění na zimáku, nás přehlučí. Já s sebou nemám ani berle, neboť kulhání na obě nohy – pozůstatek z výjezdu do Plzně – zázračně zmizelo.

V Litvajzu parkujeme přímo před autobusem našich hráčů, kteří svižně vyskočili. Voo-doo domácích (čmoudíky a pach síry) zjevně nezabralo, neb kucí vyskočili jako srnky. My tedy také, ale my se chtivě vrháme nikoliv do útrob zimáku, neb nejdříve na venkovní místní stánky, kde prodávají úžasné 60 cm dlouhé klobásy z udírny a bagety s uzeninami zvící pecnu chleba. Jedna by nasytila půlku metropole Somálska. Lačně se zakusujeme. Můžeme si to dovolit: Z těchto uzenin tuk opravdu nestříká, jsou skvělé! Veliký Pepa se nespokojuje jen s klobásou, zakupuje též bagetu, která do něj padá jako Němci do krytu. I pivo je přiměřené. Zdeněk se sice pokřižoval, neb dozvuky jeho žlučníkového záchvatu ze Silvestra jsou ještě čerstvé, ale také mu z úst čouhá šedesáticentimetrová kláda. Žvýká, až se mu brýle mlží. Zatímco se krmíme, přicházejí další Sparťané, kteří vážili cestu smogem individuálně autem – bubeník Vlastík se svou dívkou, Kachnička se svým otcem, Destroy a jiné známé figury.

Čas pokročil, hrneme se do arény. Je tam zima jako v ruském filmu a mezi prkny na stropě propadávají sněhové vločky, které se rozpouštějí v našich kelímcích se svařákem. Nejtepleji je na WC, všude jinde hvízdá meluzína. Náš kotel je poměrně početný, může nás být kolem 30 – 40.

Na ledě rolují Fraňo s Kalivodou. Zbledl jsem tak, až si pan Petis myslel, že se mi zastavilo srdce všudypřítomnou sibiřskou zimou. Nikoliv. Jen jsem si vzpomněl na Plzeň, a na „výkony“ těchto pánů tam. Příklad kurwení hokeje rozhodčími.

Utkání začalo pěkně z ostra. Zaříkávání domácích evidentně nezabralo, protože zejména náš druhý útok je na ledě vidět. Toňák dokonce dostal šanci a sám ujížděl na Fraňka. Nebyla to však klička do bekhendu, Franěk odolal. Ale za pár okamžiků už kapituloval. Bylo to v čase 5,36, kdy Mário Bližňák přihrál Toňákovi, ten nezištně posunul puk Petru Tenkrátovi. Tenky si s pukem přejel na vrcholu kruhů od pravé ruky Fraňka až po jeho levou ruku. Franěk byl už v té době na „všech čtyřech“ a jak sledoval pohyb Tenkyho, v okamžiku, kdy si ten srovnal puk na hokejce, sebou sekl na bok a rozplácl se tam jako Brouk Pytlík. V tu chvíli Tenky vystřelil, puk místního Sněhuláka přeletěl a zapadl do pravého horního růžku branky. 0:1. I kdyby netrefil, byli v blízkosti na dorážku připraveni Toňák i s Bližňákem. Z domácích hráčů Kousalíka a Trávníčka by si asi nic nedělali, nebo oni byli neškodní. Ale to prostě nešlo netrefit!

A pak přišla největší hokejová paráda večera. Na ledě je čtvrtá lajna. Obránce Kučný se v rohu po pravé Pepísově ruce popral o puk s Litvínovákem. Puk prošel podél mantinelu dopředu, tam clonil náš mladý útočník Šimon Antončík. Puku se chopil Lukáš Luňák, který s ním udělal rychlé kroky v před po pravé straně hřiště (z našeho pohledu) a přihrává ho Mírovi Formanovi, který jel podél mantinelu. Ve chvíli přihrávky už je v útočném pásmu. Mezitím Luňák bruslí směrem ke středu kluziště a stínuje Formana. Míra mu na kruhách posílá pas. Franěk reaguje a přesouvá se. V tu chvíli Lukáš vrací puk Mírovi a ten zasouvá do zcela odkryté klece! 0:2, čas 8,43! Celá akce byla nesmírně rychlá a v podstatě to bylo tři na jednoho (třetím nájezdníkem byl Troy Milam), když tím černožlutým vzadu byl litvínovský Radim Skuhrovec, který při této kombinaci nemohl udělat nic jiného, než Fraňkovi říct „Máš ho tam, kámo!“ .

V čase 24,04 jsme viděli lehkou bitku Angela Krsteva s domácím Brejčákem. Náš obránce stál přesně mezi kruhy před Fraňkem, když tu k němu zezadu přijel Brejčák a lehce ho krosčekoval, což si Angel nedal líbit a ohnal se. Pak vyletěly pěsti. Ovšem „bitku“ prohrál. Brejčák shodil rukavice, Angel ne. Domácí obránce nejen že dostal Krsteva na kolena, ale ještě mu přetáhl dres. Takže fakt pro nás žádná sláva. Oba dostali 5 min + osobní trest do konce. Takže Krstev klidně ty rukavice mohl a měl shodit a pár jich Brejčákovi ubalit, protože takto to bylo vyloženě trapné. Možná ale Krstev udělal to nejlepší co udělati mohl, protože zmizel z ledu a více šancí dostával například talentovaný mladičký (16 let) obránce Honza Košťálek, hrající samozřejmě s košíkem na obličeji. Mám za to, že byl na ledě platnější, než celý Krstev, který si ještě nechal naložit, heh.

Další gól jsme viděli až v čase 29,46. Nejprve sice domácí Kousalík vysekl Pacovskému rukavici, ale to holotu Fraňa a Kalivodu nechalo úplně v klidu, přestože to byl evidentní faul. Hra pokračovala a když sudí zapískal, šel si Kousalík sednout na trestnou, vědom si svého prohřešku. Pruhovanec Kalivoda ho však vyhodil a místo něj posadil Martina Hujsu, který zahákoval Ivana Rachůnka. Takže litvínovští frajeři faulovali jak na běžícím páse, my však 5 na 3 nehráli. Kdyby to bylo na druhé straně, tak náš hráč od Kalivody nebo Fraňa dostane trest smrti a budeme hrát jen ve dvou…

Klasická přesilovka začala v čase 29,17. Fakt netrvala dlouho. Míša Sersen v našem obranném pásmu přihrál Tenkrátovi a ten vzal puk a proklestil si cestu až do útočného pásma. Jeho dráha se přitom vlnila jako pohyb hada. Zastavit se ho pokusil domácí Robin Hanzl (dokonce 2x) a Karel Kubát, Tenky si však z nich udělal kašpárky a z kruhu po levé ruce Fraňka přihrál Mário Bližňákovi, ten jede mezi kruhy a pálí do růžku domácí branky – 0:3. Na dorážku byl zase připraven Petr Ton. Krásná akce.

Čtvrtou branku dal stejný střelec, opět v přesilovce. Kubinčák v čase 40,50, sotva jsme my dohráli oslabení, nedovoleně bránil a šel si sednout. Byla to přesilovka, kdy jsme výjimečně byli schopní zamknout bránící tým. Obránce Milam stojí na modré po pravé ruce Fraňka a přihrává přímo před sebe. Tam je, na úrovni brankové čáry, u manťáku – kdo jiný? Petr Tenkrát. Před brankou se motá Mário Bližňák. Tenky mu přihrává. Díra Franěk doslova odklouzává za svou pravou tyčku, jakoby směrem k Tenkymu. V tu chvíli dostává Mário puk a protože je levák, udělá krásnou otočku „na pětníku“ a zasouvá do úplně prázdné brány, protože Franěk se po betonech ještě klouže od branky pryč, až někam do Ázerbajdžánu. Zasunutí puku do litvínovské brány nezabránili ani Kousalík (který dojel až k Fraňkovi), ani zjevně nasraný David Pojkar, který stál v okamžiku „zasunutí“ za zády Bližňáka. Čas – 41,19 a je to už 0:4!

Někteří diváci – příznivci Vervy – to už nervově nevydrželi a odchází. Je jich docela dost. Od nás dostávají na cestu dobrou radu: „Táhněte domů!“. Náš kotel řve radostí a hlasitě se dožaduje bůra! Pane Bože, jak rychle se to stalo: Už za necelých 20 vteřin si Yorick najel na vnější vrchol kruhu, po levé ruce Fraňka. A vypálil. Díra šla do rozkleku a puk vyrazila před sebe. Jen tak před Dírou ležel, aniž by si ta toho všimla. Možná už myslela na kořalku po zápase. Jenže tu k Díře přijel Alex Foster, vzal puk a poslal ho doleva k Tomáši Rachůnkovi, který – opět dával do prázdné branky. To už muselo být moc pro Hujsu se Skuhrovcem, kteří vzniklé – pro ně nemilé – situaci zabránit snad mohli, leč tak neučinili. Čas – 41,38, pátá, právě teď odbila pátá!

Tak si to v kotli zpíváme, ani k tomu nepotřebujeme dr. Bubna. To je sen. Začínáme myslet na to, aby Pepís udržel nulu, neb mu ji všichni přejeme. A tady nám to nevyšlo. Bohužel zlostný Pojkar, který byl u čtvrtého gólu, prostřelil Pepíse mezi nohama v čase 49,54. Pětigólový náskok nám však vrátil za necelé 4 minuty Adam Lapšanský. Seběhlo se to tak, že Ivan Rachůnek vypálil takovou prostřední ránu od mantinelu na Fraňka. Od něj se puk odrazil - jenže přímo k Adamovi, který stál před ním. A ten zasunul – jak jinak včera v Litvínově – do prázdné branky. Takže 1:6.

A tak to i zůstalo. Konec, hráči si podávají ruce a už už se řadí před naším kotlem. Děkovačka je hlasitá a pozorně jí naslouchá hrstka domácích v hledišti. Ostatní odešli v míru a pokoji. My odcházíme ve chvíli, kdy je plac před zimákem už vylidněný. Je tam však stánek s bramboráky (cmundou), z níž kape tuk. Graci hlasitě smlouvá s potulným prodavačem, načež dostává asi 20 bramboráků do alobalu, prý zdarma. Jeden balík máme do našeho mikrobusu „na cestu“, druhý dostali od nás naši hráči. Pochopil jsem, že dieta se nedrží, mnozí kucí se cpou stejnými klobásami, jako my a ani cmundou nepohrdají. Neprodané klobásy snědí v Litvínově při příštím domácím zápase .

Odjíždíme. V mikrobuse je výborná nálada. Vykřikujeme staré dobré hlášky, oslavující vítězství. I mládežníci – Kuba, Petr a Simča – se činí, ostatně stejně jako po celý zápas. Je to dobrá posila do našich řad, až my, kmetové, už nebudeme moci.

V Mostě zastavujeme na benzínce za účelem nákupu dvanáctky a tabáku. A co se nám nestalo? Graci s Pepou zvou paní pokladní, aby si s nimi zatancovala kozáčka a „kalinku“, ta se zděšeně krčí za kasou. Tu se otevřou dveře a vchází bizarní čtveřice: Je to Kalivoda s Franěm a čároví Lhotský se Svobodou. Jsou ihned poznáni. Propuká zlost. I když to dnes ze strany rozhodčích nebyla taková soda, jako v Plzni, přeci jenom tam přehmaty byly. Je třeba to především oběma hlavním vytknout. Veliký Pepa udělá tři kroky směrem ke Kalivodovi, ten instinktivně couvá, neb poměr objemu tuku a svalů je tak pět ku jedné v neprospěch pruhovaného. Pěsti však nedopadnou, neb dopadnout ani neměly. My nejsme žádní chuligáni, leč slušní lidé. Vysvětlovat lze i jinak. Nakonec jsou na straně pruhovaných i úsměvy, u Kalivody však zjevně křečovité, neb prchá do vozu. Ten je však zamčen (řídí asi někdo z čárových) tak tam stojí, mrzne a cvaká zuby. Nevím, jestli zimou nebo vzteky nad tím, že si vybrali tak blbou pumpu, která je obsazena zrovna Sparťany. Čároví se v shopu příjemně baví s námi. Nakonec ho vysvobozují a ujíždějí, až se gumy pálí.

Zpáteční cesta domů je příjemná. Zdeněk pronáší památnou větu, která nechť je zapsána do análů HC Sparta Praha. Směrem k Litvínovákům totiž poznamenal: „Ani ten smrad jim nepomohl!“.

Věřím, že v neděli si dáme repete a zlikvidujeme i ty sešívané. Co vy na to, také jste o tom přesvědčeni?

autor: Martin 87

foto: hokej-litvinov.cz

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.