22. února 2012 v 23:30, Reportáže
Krásný obrat, který byl pečetěn až v poslední minutě zápasu. Uctění sparťanských legend. Oslava zisku Prezidentského poháru. Nejen tyto věci provázely neoblíbené, ale letos již téměř tradiční středeční utkání Sparty s Litvínovem.
Za stavu 0:2 si možná někdo vzpomněl na osm let starou historii. Sparta v roce 2004 proti Znojmu vyvěšovala pod strop haly dresy pěti sparťanských legend, Holečka, Tikala, Zábrodského, Havla, Hrdiny a Guta. Nikdo však nečekal, že v tento slavnostní den dostanou od moravského celku, jehož bránu tehdy hájil Tomáš Duba, pětigólový příděl.
POCITY A DOJMY Z CEREMONIÁLU SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE
To se však naštěstí ve středu nekonalo. Úvod utkání sice několik chvil působil jako špatná variace Labutího jezera, Sparta však brzy přebrala otěže do svých rukou. Litvínov byl bezmocný a za prvních deset minut si nevytvořil vážnější šanci. Sparta dokázala puk podržet, nijak z toho ale neprofitovala. Gólman „Chemiků“ Volke taktéž nepůsobil zrovna jistě, loňská litvínovská posila z Litoměřic musela být často ráda, že střely sparťanů mířily přesně na jeho tělo a dorážky mimo branku.
Jenže na začátku druhé části hrála Sparta dvojnásobné oslabení a poměrně početný, avšak nepříliš hlasitý žlutočerný kotel měl první důvod k radosti. Trefil se exsparťan Martin Ručinský. Volke na druhé straně opět děkoval své štěstěně, po chvíle se tak opět radovali hosté. Trefil se Gerhát a Litvínov mohl dál snít sen o naději, která by jej s velkou dávkou optimismu posunula až do vytouženého předkola play-off.
Nestalo se tak. Sparta bušila na litvínovská vrata, stadion se paradoxně až za stavu 0:2 dostával do varu. Tedy, buďme upřímní, spíše z ledové vody do mírně vlažné. Ač si na stadion našlo cestu téměř 7500 diváků, atmosféra opět nebyla z kategorie výstavních. Sparta však přidala na plynu a atmosféra houstla jak v Papinově hrnci.
Foster se prosadil z přesilovky, hned zkraje třetí části navíc tvrdou ranou srovnal Sersen a Sparta nadále tlačila utkání k zisku tří bodů. Dát zlomový gól se ale dlouho nedařilo. Někteří diváci již promptně spěchali k občerstvovacím stánkům před prodloužením, Tenkrát však jejich běh za pochutinami překazil. Gól minutu před koncem byl z kategorie vysloveně vydřených, upracovaných, ošklivých, ale zatraceně blahodárných gólů. Pokřik pro vítěze Prezidentského poháru „Tak jsme první no a có“ se na okamžik proměnil v litvínovskou verzi „Tak jste v play-out no a có“ a drtivé osazenstvo se mohlo po oslavné děkovačce spokojeně vrátit do svých obydlí.
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.