Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

Připadám si jako po divoké jízdě na horské dráze. Uplynulé dva dny strávené na dálnici D1 prověřily pevnost mých kostí a obratlů, bouřlivé Rondo odrovnalo můj hlas, Sparta urvala bod a mé svršky čeká nutná očista od pivní kelímkové smršti. Nuda v Brně rozhodně nebyla.

Když se Vám stane na dva dny domovem dálnice D1, proklínáte betonové bloky nejdelší polní cesty v České republice, u Humpolce v příkrém kopci s písní na rtech rozháníte chmury a každý motorest, benzinku či odpočívadlo vítáte jako příchod nového roku. Sparta on Tour, tentokráte v Brně.

Diametrální rozdíl úrovně i pojetí hry v obou zápasech nám dopředu poukazuje na fakt, že tato série bude ještě dlouhá. Po prvním utkání, kdy Sparta zaskočila Brno, se po mdlém čtvrtečním výkonu šance na postup znovu vyrovnaly. Nebudu se zde rozepisovat o gólových akcích, pravidlech hry zvané lední hokej, o pojmu technický gól, nebo snad rozebírat naší prachbídnou přesilovou hru. Jistě Vás o všem informovali odborníci Záruba s Pospíšilem, neb deník Sport, či internetová bulvární mašinérie.

První den účastníka zájezdu

Dej bůh za lokalitu zvanou Smíchov, všudypřítomné hospůdky a den řádné dovolené. Kluci a holky ze Sparty si to hrnou do Brna a proto nesmí chybět pořádná příprava. Naplněný autobus s povděkem kvituje každé zastavení, Sparta provádí náběh na inventář benzinové pumpy, hlavně ten chlazený, orosený. Nechybí zpěv, zastávka v "Casinu", dobrá nálada a odhodlanost přímo čiší. Když se po nekonečné cestě po hrbolaté dálnici objevuje na levoboku brněnské panorama (žlutavé, oranžové a zelené paneláky), připadám si skoro jako při příjezdu na Jižní město. Přeplněný autobus míjí brněnské chodce, pracovníky kanceláři, tu a tam se objeví zvednutý prostředníček, tradiční to gesto přátelství, šály mávají a konečně se dostáváme až k samotné hale Rondo. Postávající skupinky sparťanů, sólistů, místních, nebo motorizovaných jednotek nás s úsměvem vítají. O něco méně nám mává přísná, ale profesionální bezpečnostní služba, která naštěstí vystřídala v panování mezi bariérami původní rychlou rotu ze Zbrojovky. Nakonec se nás schází v sektoru hostí něco přes sto, hala se plní a podle předpokladů je tu modro a bílo. Musí se nechat, že co se týče supportu, chorálů, je Kometa momentálně špičkou našeho extraligového ledovce, občas podezřívám místní osazenstvo, že pod dohledem jestřábího oka musí tleskat, nebo budou vyvedeni a kopancem do řitního věnce posláni do příměstské linky místní šaliny. Zápas odstartovalo i choreo domácí tribuny, psalo se tam něco o brněnském patriotismu, arogance je zde cítit i na toaletách. Bavím se. Najdou se zde, jako všude na stadionech, i normální bodří lidí, se kterými si zanadáváte nad brzkým ranním vstáváním, stejně tak poklábosíte o hokeji, rozhodčích, nebo teplotě piva. Inu, neházejme všechny do jednoho pytle, avšak z větší části jsem narazil spíše na blbce. Projev našeho sparťanského rudého ostrůvku v moři vyznavačů Starobrna není ničím nadstandardním, myslím, že v počtu v jakém jsme dorazili jsme mohli být hlučnější, avšak co si budeme povídat, v Brně je těžké dostat se ke slovu. Čím více branek je v brněnské síti, tím více to vře, zazní jak písně o jižní Moravě, tak o kurvách, z druhé strany o kokotech, občas přiletí kelímek s pivem, nálada je přesto pozitivní a Sparta slaví výhru. V brněnském stánku mají podivně vyřešený sektor pro hostující tým. "Závora" připomínající dvířka od dětského domečku v mateřské školce odděluje průchod mezi sektorem domácích a hostů, takže po skončení utkání čekáme, než se davy brněnských fanoušků protáhnou metrovou uličkou pod námi. Zpíváme, oslavujeme, Sparta se ujímá vedení v sérii, atmosféra je napjatá, bezpečnostní služba však nepovolí oběma táborům přiblížit se na dosah ruky. Při odjezdu z haly nechybí všudypřítomná policie, kordon "igráčků" odděluje průchod ku sparťanského autobusu od skupinky místních vyznavačů alkoholu, kteří na naši počest zapalují ohňostroj, který rázem končí na střeše autobusu. Řidič nasrán zamumlá něco o prdeli, a popohání i ostatní k odjezdu. První den v Brně proběhl v klidu, nějaké to pivo na dresu či šále, zdvižený prostředníček a neustálé remcání o Praze, rozhodčích a posunuté brance. MY JSME SPARTA. Cesta do Prahy je nekonečná a zítra znovu na věc.

Se Spartou i ve čtvrtek

Pokud jsem první den zmiňoval útulnost lokality Smíchov, i druhý den se nese ve stopách hledání pravdy ve zlatavém moku a zdárné přípravy na čtvrté utkání dobře rozehrané série. Autobus se znovu plní, tentokráte bez části osazenstva spícího v Brně, ve druhé třídě kolují pochutiny, sluníčko svítí, často si během cesty při pohledu na ještě zamrzlou vodní nádrž Želivka zanadávám, že bych raději někam do divočiny. Nebyl jsem daleko od pravdy. Po celkem klidném středečním podvečeru v Rondu a přilehlém okolí se ocitáme znovu, v solidním počtu přes sto lidí, tváří v tvář brněnské přesile. Sled událostí na ledě, kdy inkasujeme zkraje zápasu, nedává do našich hrdel toliko optimismu, celkový support stojí povětšinou za starou bačkoru, i když se najdou i světlá místa, stejně jako den minulý, střízlivost sektoru prověřují modré, žluté a červené balonky. Vyhecovaná bitva na ledě se přenáší i do hlediště, namísto urážek občas přilétne nějaký ten předmět. Máme i první lehčí poranění, zřejmě mince dopadá s velkou razancí na nos jedné naší fanynky, vře to. Pod naším sektorem si všímáme sedícího ex-slávisty Holce, v růžové kšiltovce, který k nám něco gestikuluje. Přidrzlého Holce, jakožto ex-slávistického narušitele, na kterého nezapomínáme, častujeme příjemnými pozdravy, jen věřím, že se s ním jeho družka, sedící vedle novinového hrdiny, nerozešla. Menší konflikt se strhává o přestávce i před halou, strkanice je zřejmě bez vítěze, vzduchem létá pivo a urážky z obou stran, vstup do našeho rudého sektoru je v návaznosti na menší rebelii a slovní i fyzické výpady přehrazen plůtkem, od té chvíle je klid, a nedobrovolně si někteří mění šály (ta brněnská je ponechána napospas autobusu). Trochu mě mrzí fair-play, kdy někdo zasáhne v davu i ženu, fanynku Sparty, výlet do města pod Špilberkem není rozhodně pro rodiny s dětmi! Brněnským fanouškům se zmenšení jejich prostoru žití nelíbí, nic mimořádného se v hledišti již neděje. Sparta se snaží v závěrečné fázi vyrovnat stav utkání, dílo se však nedaří, i na Pepíkovi Jandačovi je znát rozhořčení a nespokojenost se čtvrtým duelem. Po poděkování hráčům a letmé rozmluvě s brněnskými fanoušky na téma čtvrtfinálové série, kteří se tak mohou se stoprocentní jistotou  těšit na pondělní domácí bitvu, odjíždíme opět do matičky Prahy za stavu nerozhodného, 2:2 na zápasy.

Poděkování patří všem, kteří si udělali volno ve škole, vzali si řádnou dovolenou v práci, a jeli Spartu do bouřlivého prostředí brněnského Ronda podpořit. Podmínky pro náš support byly nastaveny již dopředu, bylo obtížné se prosadit, avšak snaha byla. Je to vyhecované čtvrtfinále a tak to má vypadat!

Včera jsme prohráli bitvu, ale neprohráli válku. Zítra to výletníkům z Brna osladíme. 

Davidovi Kočímu přeji brzké uzdravení!

Pokračování v sobotu.

Autor: KubaSF

Foto: Bobi

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.