30. září 2013 v 15:00, Reportáže, SpartaCorps
Dalším soupeřem v novém ročníku extraligy našich bojovníků byl tým z Kladna, se kterým je to pokaždé plné rivality na ledě i v hledišti. Tak jsem rád vyrazil, sice jsem přišel trochu později než obvykle, ale nástup jsem viděl.
První třetině předcházel slavnostní okamžik, kdy Petr Ton dostal od manažera Břízy a legendárního, druhého nejlepšího střelce historie Sparty Jirky Zelenky památeční dres a hodinky za 255 gólů. Ještě jednou Petře gratuluji a děkuji. Jinak první třetina byla z naší strany bojovná, ale jak šel čas, bylo to takové spíše uspávací, sice nějaké náznaky byly, ale trefil se ještě nedávno sparťan Sasha Treille po výletu Pepise do rohu za pukem, kdy mu puk vypadl a Sasha nemohl nedat. Ale obrana taky jen koukala a nereagovala. Takže do kabin se šlo za stavu 0:1.
Prostřední část se mi nějak nelíbila, Kladno využilo přesilovku, hrálo lépe, ani to fandění nebylo nic moc. Ale aspoň se povedlo snížit, poprvé se trefil v ročníku 2013/2014 Dominik Simon, tak alespoň nějaká radost. Mohli jsme i srovnat, ale podle hlavního rozhodčího se puk po střele Lukáše Pecha odrazil od břevna a pryč, takže stav byl i dál 1:2. Pepis nás ale držel, takže do závěrečných 20 minut se šlo za jednobrankového rozdílu.
Do třetí třetiny, která se mi líbila o hodně víc, jak na ledě i v hledišti, vstoupili lépe naši kluci, jmenovitě Jarda Hlinka, který vyrovnal. Takže velká radost v kotli i na tribunách. Následovaly další šance, ale Chábera Rytíře držel. Byl to nejlepší kus zápasu, střely od našich bojovníků přibývaly, zápas směřoval do prodloužení, jak šel čas, ale pak to přišlo – po ne zrovna slušném skandování fanoušků se zdravě naštval Lukáš Pech a v čase, kdy do konce zbývalo 19, 9 vteřiny, trefil růžek branky a Sparta vedla 3:2. Totální exploze nadšení, tohle zažít – pro to stojí za to na hokej do Sportovní haly chodit. Absolutní štěstí a satisfakce za celý ne zrovna povedený zápas. Těch 20 vteřin si Sparťani pohlídali a bereme další 3 body za vítězství.
Nebylo to takové výrazné jako v pátek proti Třinci, byly tam okamžiky, kdy jsme spíš nehráli, ale Pepis nás držel, 3 střely se povedly a standing ovation bylo zasloužené. Také se mi líbilo jak jsme si v kotli vyžádali Pepise, když už vítězný tým odjížděl do kabiny.
Support – tak nějak se v něm odrážel obraz hry, nebo spíš nehry na ledě, v druhé třetině to nějak nešlo, nechci taky mluvit o tom, jak jsem fandil já, to musí posoudit jiní. Ale ve třetí třetině už kotel šlapal.
Rozhodčí – nechápu, jak mohl být opět Homola, když byl v pátek, ale ve dvojici s Franěm mu to jednoduše nešlo, ale nechci brečet, když jsme nakonec vyhráli.
Byl to těžký zápas, nešlo to, ale „vyhráli jsme navzdory všem a všemu“. To se cení, ale kluci bojujte, střílejte, cpěte se do brány a hrajte tak, aby Sparta byla nejlepší stále.
SPARTA FOREVER!!
Autor: Roman alias SpartaCorps
Foto: Kasnarka
NÁZOR AUTORA NEMUSÍ BÝT TOTOŽNÝ S NÁZOREM ČLENŮ REDAKCE SPARTA HOCKEY SUPPORTERS!
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.