2. prosince 2013 v 22:25, Reportáže
Pardubice - město perníku. Výjezdová destinace, která pro mnohé z nás byla vůbec tou první. Destinace, která je z Prahy co by kamenem dohodil. A v neposlední řadě i tradiční soupeř.
Je neděle, ideální termín pro vlakový výjezd. Sraz jako vždy pod cedulí. Přicházím na nádraží čtvrt hodiny před srazem a již v tuto hodinu zde postává několik bojovně naladěných souputníků. Probíhá klasický nákup pitiva a po příchodu zpět se již pod cedulí tísní cca 50 lidí, což dává předznamenávat početnou podporu. Čekání na ostatní si mnozí zpříjemňují po svém. Někdo vykonává potřebu (pochopitelně na místech tomu určených), jiní zvědavě ba i nevraživě okukují "inkognito" reportéra Novy, který jede s námi. Vzruch přináší banda Zbrojovky Brno obklíčená policií jedoucí toho času na Bohemku. Po chvíli si nás všímá a častuje nás pokřikem "pražské kurvy". Pak již nastává hromadný nákup lístků, přesun na perón a nástup do vlaku.
Cesta utíká rychle, v okolí Libně si náš vagón zapěje, že nejkrásnější je "Šaškárna v plamenech", zásoby zlatavého moku i dalších (a také podstatně silnějších) tekutin se tenčí a než se člověk naděje, tak následuje v rychlém sledu Kolín, Přelouč a už jsme v Pardubicích. Po vystoupení o sobě dáváme hlasitě vědět, což někteří místní přecházejí s úsměvem, jiní odvracejí tvář, ti další kroutí nechápavě hlavou. V tunelu při cestě do nádražní haly dáváme nový chorál "hej hej Sparta Praha", který se v tomto prostředí krásně rozléhá a hlasitostí to vypadá tak, že nás přijelo 500 (kéž bych se toho někdy dožil). Cestou na stadion jdeme průvodem. Pokřik střídá chorál a obráceně. U budovy ČSOB průvod zastavujeme a nad našimi hlavami se za zpěvu chorálů rozzáří 12 bengálských ohňů v barvě trikolóry. K hale už je to pár kroků, probíhá dopíjení posledních lihovin, rozdělení lístků a přesun do sektoru. V tom se schází cca 150 fanoušků Sparty.
Dnešní zápas je speciální, neboť se vyvěšuje ke stropu haly dres velikána českého hokeje - Dominika Haška. Jistě nemusím nikomu připomínat, co tento vynikající brankář pro český hokej udělal. Ceremoniál probíhá tak, že na ledě se s Haškem „potkává“ většina trenérů a osobností, které ho v průběhu kariéry ovlivnily (namátkou Sýkora, Bruk, Janecký, Martinec, Musil,..). Hašek posléze každou osobnost okomentoval, přidal nějaké postřehy a příhody z kariéry. Bohužel některé jeho věty se ke mně vůbec nedostaly. Ceremoniál měl trvat půl hodinu, protáhl se cca na 50 minut. Rád bych se touto cestou vyjádřil k situaci, kdy někteří členové našeho kotle zařvali, že chtějí hokej, protože se okolo toho vyrojilo hodně názorů, které jsou velmi protichůdné. Myslím si, že celou dobu náš kotel podporoval Haška (jako legenda si to nepochybně zaslouží) a přidával se ke kotli Pardubic. Bohužel avizovaný ceremoniál se prodloužil a v kotli Sparty již byl znát neklid kvůli dalším a dalším minutám, kterými se začátek zápasu odkládal. S přibývajícím časem několik jedinců zařvalo, že chtějí hokej. Já osobně jsem se k tomu nepřidal, ale naštvanej kvůli průtahům jsem byl a chápu, že někdo to naštvání vypustí takto, stejně jako chápu, že to někdo udrží v sobě (což by asi v tuto chvíli bylo vhodnější). Myslím si ale, že náš kotel i přes tento malý incident na konci ceremoniálu ukázal, že Haška uznává, po celou dobu ho podporoval společně s pardubickým kotlem. Pro mě osobně je to legenda a neznám nikoho, kdo by zamýšlel jinak. Sečteno podtrženo. Dělá se z toho dle mého názoru zbytečně haló.
Zápas začíná zostra. Hra se přelévá ze strany na stranu, Sparta je mírně aktivnější, což úročí v páté minutě, kdy se prosazuje Marek Hrbas. Jsme nadále aktivnější (i v hledišti), ikdyž domácí nepříjemně zlobí. V 19. minutě zvyšuje naše vedení expardubický Tomáš Rolinek. Do kabin se tedy jde za stavu 2:0 pro Spartu.
Přestávka utíká více než rychle, kór když fronta je dlouhá a do sektoru člověk nesmí s pivem. Nezbývá než to rychle naklopit do sebe a jde se znovu na věc.
Sparta nadále hraje svou hru a nepouští domácí do vážnější šance. Hned po minutě a půl se můžeme radovat potřetí. Hudáček neměl po střele Pecha šanci. Nadále jedeme naplno, chorál střídá chorál a domácí fans jsou v tuto chvíli pouze v roli komparzistů. Přichází 4. gól - v přesilové hře se prosazuje Petr Ton a zdá se, že zápas je rozhodnut. Po zkušenostech ze Zlína v nás však vrtá červíček nejistoty. Podaří se Spartě tento výsledek udržet? Naše úvahy vzápětí přerušují domácí, když překonává Pepise Tybor. Pardubice zvyšují obrátky, vyloučen je Krejčík a na 2:4 snižuje Zohorna. V tuto chvíli je domácích plný led a Sparta má co dělat, aby nedostala další branky. Poprvé se více probouzí kotel domácích. Je zde znát zlepšení oproti předešlým rokům (asi i díky speakerovi, kterého v předešlých sezónách neměli - nebo jsem ho nezaregistroval). Zbytek druhé třetiny jsou domácí jasně lepší a oba kotle pracují na jedničku.
Třetí třetina je rozkouskována častými nepřesnostmi na obou stranách. V páté minutě jedou po domluvě (prý) oba kotle popěvek proti Kometě. Asi bych toto pro příště vynechal. Pardubický kotel vytahuje transparent „Rolasi, vrať se, chybíš nám“. Před sezónou jsem byl trošku skeptik, teď však musím říct, že jsem rád, že je právě ve Spartě. Trošku se to vymyká rozhodčím, kteří některé hraniční zákroky nechávají bez povšimnutí a některé naopak posuzují jako nedovolené. Při vyloučení Tybora to část domácích nevydrží a hází na led odpadky. Čtyři minuty před koncem snižuje na rozdíl jediného gólu domácí Radil. V tu chvíli jsou domácí nabuzeni a hnáni celou halou za vyrovnáním. Drtivý tlak však nepřichází, Spartě chytá obrovskou šanci Hudáček. Domácí riskují, odvolávají gólmana a to se jim stává osudným. Petr Ton pečetí do prázdné branky výhru Sparty v poměru 5:3.
Po skončení zápasu se radujeme společně s hráči - následuje děkovačka, která zní velmi dobře. Cesta zpět již žádné vzrušení nepřináší snad vyjma paní u stánku na nádraží, která rychlostí obsluhy zrovna neoplývá. Cca okolo půl 12 se rozcházíme každý do svých domovů.
Rád bych touto cestou poděkoval kotli, který (až na menší incident při ceremoniálu) táhl za jeden provaz. Avizované zlepšení atmosféry se nám zatím daří naplnit velmi dobře. Všechny tři nové chorály (Holešovice, Dnes vyhraje Sparta a zrychlované tleskání) jsou již zažité. Nechci tu nic slibovat, ale tyto nové chorály by nemusely zůstat osamoceny. V záloze máme další, které snad v dohledné době použijeme. Poděkování tedy patří všem účastníkům výjezdu, Liposovi se Slávkem, kteří doplnili megafonisty, a také Rikkimu za supr organizaci. V úterý nás čeká další východočeský klub – Hradec, buďme u toho!
Sparta!
Autor: Schaschek
Foto: Majkýý Ella Ležalová
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.