20. října 2014 v 18:39, Reportáže
Slunce svítící do ksichtu mě budí z alkoholového kómatu po brutálním večírku. Snídám, beru klíčky od auta a jedu za Liposem pro mobil, který jsem nechal předešlý večer v taxíku. Následuje rychlý oběd a přesun na tradiční místo srazu - Hlavák.
Tak by se daly popsat přípravy na nedělní výjezd do Plzně. Na Hlaváků se nás schází cca 50, což ve mně budí zklamání. Nedělní výjezd, cenově dostupný, návrat před půlnocí, zkrátka čekal bych více osob. Ostatním fanouškovským táborům v tomto stále koukáme na záda (možná i níže).
Sranda začíná ihned po nástupu do vlaku. Mašinfíra nejspíš včera také oslavoval, a tak cca po minutě cesty projíždí červenou. Dle interních předpisů ČD (jak nám je vysvětleno Hubeňourem) musí následovat odstavení vlaku a vystřídání strojvedoucího. Pro nás to ale znamená cca půl hodinové čekání v tunelu. Po půl hodině se dozvídáme, že náš vlak dál nepojede. Že nás odveze pouze na Smíchovské nádraží a tam si máme přestoupit na další spoj. Sekera je cca hodinu a čtvrt, což v nás vyvolává vážné obavy, že nestihneme začátek. další vlak však má pouze tři vagony, a tak jsme zmačkaní jak sardinky. V Berouně přistupují další sparťané, kteří při čekání nakoupili zásoby proviantu. Fanatizuje se tak ještě dříve, než dorazíme do Plzně. Mnohem raději bych viděl maximální podporu na stadionu, ale o tom později.
Naštěstí další vlak již nemá problém se signalizací, a tak 5 minut před zápasem vystupujeme přímo u haly. Tam již čeká Destroy, který mezitím nakoupil lístky. Kvapně se trousíme na stadion. Osobní kontrola zde neexistuje. Kdybych přinesl bombu, tak jí v pohodě pronesu. Od začátku utkání je support velmi podprůměrný. Chybí megafon, který jsme nevzali a také buben, který by udával rytmus. Hubeňour se totiž zdržel venku. Nezbývá než poděkovat třem vyžírkám, které lístek nezaplatily, ale vzali si ho a na platící se pak nedostalo. Děkujeme, socky!
V sektoru nás je cca 80-100, Ozývají se i výtky směřující na mě, ať si ten kotel zrežíruju. Na to reaguji "mírně" pobouřeně, protože si nejsem vědom toho, že bych držel hubu (jen pro uvedení do děje - okolo mne řve cca 5 lidí a pak pár lidí nahoře). Rád bych připomněl od čeho tam je megafon (speaker). Je tam od toho, aby začal chorál, aby ho korigoval, případně korigoval rytmus a tleskání, ALE NENÍ TAM OD TOHO, ABY ŘVAL MÍSTO OSTATNÍCH. To jen tak pro pořádek. Jsme povětšinou dospělí lidé a já (ani mí v Plzni nepřítomní kolegové) nechceme a nebudeme nikoho vodit za ručičku. Opět platí stále dokola omílaná fráze o tom ať si každý sáhne do svědomí, zda jde ze zápasu vyřvanej, nebo ne. Za sebe můžu říct, že ano.
Na druhou třetinu lezu na místní konstrukci a jak jsem v první kotel plísnil, tak od druhé fandění vcelku šlape. Dost možná na tom má podíl i rychlé vyrovnání Sparty. Bohužel nemohou detailněji popisovat průběh hry, protože jsem z hokeje prakticky nic neviděl. Takže pouze informativně - Sparta přidává ve druhé třetině 5 branek, Plzeň se dokáže prosadit pouze jednou. Po druhé třetině tedy 5:2 pro Spartu.
Třetí třetinu se již fanděním bavíme a kdysi obávaný domácí kotel slyšíme pouze sporadicky. Nevím zda trend nižší návštěvnosti je všude, nicméně i v Plzni jsou notně prořídlé ochozy. Pamatuji výjezdy, kdy tu bylo narváno k prasknutí. Opět musím říci, že náš sektor šlape jako hodinky (škoda, že to nejde i v době, kdy se prohrává). A protože žádný z týmů již branku nepřidá, tak zápas končí 2:5 z pohledu domácích. Následuje velmi hlasitá děkovačka, vyvolávání gólmana Novotného a již tradičně i kapitána Rolinka, kteří se ještě vrací hecovat kotel.
Po zápase odcházíme v doprovodu četníků na nádraží. Probíhá klasické hromadné focení, nákup pitiva a jídla. Čekání na vlak si mnozí zkracují zkoušením místní akustiky. Po nástupu probíhá ještě hádka s jedním důchodcem, který se osamocen zamkl v kupé, což se několika jedincům nelíbí a dávají mu to hlasitě najevo. Situaci hasí Hubeňour, takže nakonec dochází k dohodě. Jak se vlekla cesta do Plzně, tak se ani nenadějeme a již jsme v Praze. Kolem jedenácté hodiny se rozcházíme do svých domovů.
Musím říct, že výjezd měl vše, co měl mít. Patřičnou dávku nervozity i eufórie. Od začátku sezóny zastávám názor, že support na Spartě jde opět nahoru. V první třetině jsem však měl snad nejhorší zážitek z dosavadní sezóny. Naprostá tragédie, nuda, žalostný projev. Od druhé třetiny to byl úplně jiný příběh. Houpačka. Letargie byla ta tam. Všichni se do fandění zapojovali. Za první třetinu by to bylo na políček, od druhé naopak na velkou pochvalu.
Každopádně tři body má Sparta a to je to podstatné.
Tak v pátek všichni na Hradec, jehož někteří fanoušci se považují za nejlepší fanouškovský tábor. Připravujeme na tento zápas speciální akci - "Zpět do kotle". Chtěli bychom bývalé sparťany, kteří již nechodí, či si chodí sednout na tribunu, dostat do kotle a tím ukázat, že ač je letos kotel slušný, tak ve větším počtu je celkový projev ještě lepší. Událost zde:
https://www.facebook.com/events/1472825789671522/?fref=ts
Sparta!
Autor: Schaschek #6
Foto: Simča Maglenová
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.