18. listopadu 2014 v 23:54, Reportáže
Jinak než příběhem Petra Tona dnešní report začít nelze. Legenda Sparty, která v rámci změn přestoupila k úhlavnímu rivalovi, byla tématem již několik dní. Každý sparťan chtě nechtě musí přiznat přínos, který pro Spartu v minulých letech měl. Nyní však naskakuje do zápasů v barvách nenáviděné Komety.
Z práce utíkám o pár minut dřív, abych byl včas na svém místě. Začátek dnešního šlágru si nemohu nechat ujít. Utkání se nese v bojovném duchu - ostatně vzájemné zápasy Sparty a Komety jsou pro oba tábory něco jiného, než "přáteláky" s Vary. První překvapení přichází v průběhu první třetiny, kdy hosté nejsou vůbec slyšet. Brno se vždycky prezentovalo velmi dobrý supportem (počtem na výjezdech jim nemůžeme bohužel ani zdaleka konkurovat), ale dnes si vybírají slabší chvilku. Těžko říct čím to je, ale vypadá to spíše než support, jako kdyby drželi nějaký protest. Pořád čekám, kdy začnou fandit a pořád to nepřichází. O druhé komerční přestávce vytahujeme choreo v podobě obrovské šály "Sparta hockey supporters", které je doplněno roztaženými šálami. K tomu přichází popěvek "Petře Tone, my Ti děkujem", ke kterému se připojuje většina lidí v hale. Musím říct, že po ne úplně zvládnutých prezentacích z minulosti se tato vydařila a musím jen smeknout před všemi, kdo se na ní podíleli. Kotel šlape nadstandardně, chorál střídá chorál a vše je umocněno ne příliš hlasitým sektorem hostů. Navíc se dočkáváme i prvního gólu v síti hostů. Radost nám dělá Jarda Hlinka - 1:0.
Druhá třetina začíná převahou Sparty, bohužel bez nějaké výraznější příležitosti. Fandění snese rozhodně přísnější měřítka, než výkon našich borců. Přichází však 35. minuta a gól již zmiňovaného Tona. Předně bych chtěl říct, že k němu chovám úctu. Že souhlasím s vyjádřením respektu k jeho službám, které tady odvedl. Sám jsem ho vyvolával při našem choreu i před zápasem. Reakce části kotle mě však neskutečně vytáčí. Žádný hráč nikdy nebude víc, než samotná Sparta! Jak je možné, že se někteří radují a smějí se od ucha k uchu poté, co dostaneme gól od Brna?! Radujeme se takhle, když nám dá gól Kratěna, Broš, Ptáček, Výborný,...? Myslím, že ne. Jedna věc je vyjádřit Petru Tonovi úctu za to, co pro Spartu udělal. Druhá věc je jít proti Spartě. Můžu s rozhodnutími managementu jakkoliv nesouhlasit, ale pořád to je Sparta a NIKDY bych se nesnížil k tomu radovat se z gólu soupeře. To byla také jediná kaňka na výkonu kotle. Poté, co jsem málem dostal infarkt a nebylo daleko k inzultaci některých jedinců, pokračujeme již v tradičním duchu. Daří se velmi dobře zapojovat i tribuny, atmosféra dnes rozhodně odpovídá významu utkání. Po druhé třetině - 1:1.
Třetí třeinu si bere Zdenda a odvádí velmi dobrý výkon. Kéž by si z něj vzali příklad i hráči na ledě. Tolik fanatismu, kdyby do toho dal každý, tak se nemusíme vůbec bát o výsledek. Hra nabízí více než oku lahodící zážitek, spíše nudu. Přichází 50. minuta a letošní kolorit. Brno má luxusní příležitost dorážet na brankovišti. V tu chvíli naši obránci působí v roli statistů a jejich laxnost je naprosto neomluvitelná - Káňa 1:2. I přes naší snahu již nestíháme korigovat. A to i přes to, že máme k dispozici dvě přesilové hry. Zoufalost - tak by se dal charakterizovat náš výkon. Přesilovky bez střelby. Do brankoviště nechodíme - jo aha, ono to vlastně bolí, tak co bychom tam dělali? Sečteno podtrženo - další zbytečná a zasloužená prohra.
Prohra je to nutno říci zasloužená. Pokud počítám správně (a v nasranosti z dnešního představení připouštím, že se mohu mýlit), tak Sparta dala v posledních pěti utkáních "úctyhodných" 8 branek. Je to pouze voda na mlýn těch, kteří jsou zastáncem odchodu Jandače na úkor Tona. Kde jsou hráči jako Kumstát, Pech, kteří by měli rozhodovat zápasy? Naprosto neviditelní! Proč je na ledě "imrvére" Pilař, který je pouze stínem toho Pilaře z let minulých?! Proč chybí důraz na brankovišti? Proč se stále dokola opakují chyby, které nás pak stojí zápas? Je krásné po zápase hodnotit, co jsme měli udělat jinak, ale proč jsme to tedy neudělali při zápase? Musíme se podívat pravdě do očí. Doba hájení je pryč. Klesáme tabulkou, hrajeme příšerný hokej, který do haly rozhodně nikoho nepřiláká. Někdo může směle namítat, že ho nezajímá základní část, ale až play off, ale určité prvky by ve hře měly být hmatatelné. A absolutní absence důrazu v obou brankovištích mezi ně nepatří!
Abych jen nehanil. Po několika dnech, kdy jsme se snažili pozvednout v internetových diskuzích fandění kotle - ač jsme byli mnohdy nepochopeni a mnohdy jsme byli nazývání expresivními výrazy, po několika dnech kdy jsme měli schůzku všech lidí, kteří se významněji na atmosféře podílí, tak nutno říct, že dnešní výkon kotle patřil k nejlepším v dosavadním průběhu sezóny.
Kéž by na výkon fanoušků navázali i hráči, kteří by si měli uvědomit, že nehrají za to, co mají na zádech, ale za to, co mají na prsou. Jen tak můžeme být úspěšní. Budíček!
Autor: Schaschek #6
Foto: kasnarka
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.