Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

Každý výroční zápas vyhlížím s jistou dávkou očekávání, neboť je to utkání zvláštní. Mezi hlavní prvky patří speciální dresy, doprovodný program, setkání s legendami atp. Nejinak je tomu i dnes.

V mikulášském zápase hostí Sparta Boleslav - dlouholetého otloukánka extraligy. V posledních dvou ročnících však toto neplatí. Hosté hrají velmi dobrý hokej a právem jim patří pozice v první polovině extraligové tabulky.

Sparta s velkou pompou (cca měsíc dopředu) odhaluje malou část dresu s tím, že dnes ho představí. Asi bych lhal, kdyby mě jeho provedení nezajímalo. Tady je nutné říci, že za poslední dobu můžeme Spartu chválit, neboť co se týče designu dresů, tak pokaždé přijde s něčím zajímavým. Bohužel dnes toto neplatí. V první chvíli si říkám něco ve smyslu: "co to k...a je?" Když se podívám podruhé protáčím oči v sloup. Potřetí již na něj alespoň vydržím koukat bez použití speciálních ochranných pomůcek.

Dobře, trošku to přihrávám. Dres asi nemusím blíže představovat - každý ho jistě již měl možnost vidět. Vždy oceňuji Spartu za to, že se snaží tyto akce dělat a přicházet s něčím novým, bohužel dres vypadal jak pro artisty u pana Berouska. Velmi by mě zajímalo, kdo navrhoval tento design. Dle mého názoru by stejně "kvalitně" dokázalo dítě v mateřské školce. A dost možná i za míň peněz. Spravila by to jedna tabulka čokolády.

K výročnímu zápasu patří i další akce. Na autogramiádě jsem nebyl (čehož zpětně lituji s ohledem na to, že nevlastním podpis pana Zábrodského) takže nemohu mluvit o tom, jaké to bylo. První nemilé překvapení mě čeká již za turnikety, kde každému nutí tleskátka. Styl fandění s tleskátky bytostně nesnáším a dle mého názoru je to moderní zabiják atmosféry na zápasech. S polykáním jedovatých slov je tudíž odmítám.

Po chvilce začíná úvodní ceremoniál. Píši ceremoniál, ale prakticky se jedná o pozvání legend Sparty na ledovou plochu a vhození čestného buly panem Zábrodským.

Přesně v tu chvíli se dozvídám o jakémsi "varhaníkovi" na kterého prý nemáme být zlí a že se nám bude snažit pomoci. V tu chvíli již ta (u tleskátek polknutá) jedovatá slova musí ven. "co to je trapárnu?", "komu prospěje nějakej varhaník", "koho to byl do p.... nápad?", "atmosféru to akorát zk...í", to jsou asi první slova, která se mi valí z úst. Mno nic, musíme to zvládnout, ostatně jako vždy.

Začíná třetina a mé pochyby se po chvíli skutečně potvrzují. Když spustí o přerušení svůj part, tak se po sobě díváme a kroutíme hlavami. "čemu tohle pomůže?". Po chvilce přichází ironické "šajbu" jako přirovnání ke stadionům v Rusku, kde nemůžou mít ani megafon, za to tyhle moderní sračky se tam do lidí cpou horem spodem. Tohle je to moderní fandění? Děkuji, nechci! Na obranu varhaníka dodávám, že se nesnažil zasahovat nám do našich chorálů, ale pro mě je jeho účast prostě kontraproduktivní a zbytečná.

Zpočátku zápasu hrají hosté prim a působí svěžejším dojmem, než Sparta. Postupně se však hra vyrovnává a není nouze ani o šarvátky. Po jedné z nich pyká Kučný a Sparta zle zatápí obraně a hlavně gólmanovi Rittichovi. Ten však chytá bravurně a veškeré šance Sparty zastavuje. To však neplatí o střele Saboliče - 1:0. A to je i stav za kterého se jde do kabin.

Druhá část nabízí spíše urputné souboje, než hokejovou krásu. Po faulech sparťanských hráčů přichází přesilovka 5 na 3. Zákrok večera předvádí Pepis, který zázračně vytahuje špičkou hole střelu Hyky. Na střelu Výborného o chvíli později však již nestačí a hosté srovnávají - 1:1. O komerční přestávce vytahujeme choreo vážící se k dnešnímu výročí. Má podobu kartoniády z leských fólií a letopočtu z velkých číslic. Za mě osobně palec nahoru a věřím, že i ostatním se líbilo. Pokud by jste chtěli vidět podobné výtvory i nadále, můžete na ně finančně přispět (kasičku většinou máme dole u megafonu). Ve 36. minutě pyká za faul Pabiška a tuto přesilovku využíváme - Eminger 2:1!

Třetí třetina se nevyvíjí od začátku dle našich představ. Mnozí se ještě zapomněli v útrobách haly usrkávajíc poslední zbytky místního patoku a už přišli o gól. Většinu to však mrzet nemusí, protože padl do naší sítě - Jarůšek 2:2. Následně fauluje Mikuš a bohužel inkasujeme i potřetí - Urban 2:3. Po šesti vteřinách však odpovídáme - Krásnou ránu Kudrny Rittich zastavit nedokáže - 3:3! Rozhodnutí přichází v 56. minutě. Po faulu (v zápase hodně přemotivovaného) Pacovského strhává zápas na naši stranu Kumstát, na čemž nic nemění ani závěrečná power play hostů.

Rád bych se ještě vrátil k akci 112 let Sparty. Všude se o tom mluví jako o výročí. Nicméně zamyslel se někdo z kompetentních nad tím, že když se bude každý rok slavit "výročí" klubu, tak to zevšední? Člověk chápe 110 let, pochopí i 111 let (tři jedničky, hezky to marketingově vypadá atp.), ale 112? Dle mého názoru by bylo daleko chytřejší slavit výročí maximálně jednou za pět let, aby to nezevšednělo.

Další k čemu se vrátím jsou legendy. Obrovsky smekám před panem Zábrodským. Před čím smeknout nemůžu je chování k ostatním legendám. Hráči, kteří v minulosti pro Spartu dýchali totiž mají místa mezi ostatními fanoušky. Přijde mi jako vrcholná neslušnost posadit legendy klubu na tyto místa namísto VIP prostor. Když už slavíme výročí, tak měly být tyto legendy také náležitě pohoštěni se vším všudy. Pořád si dáváme za vzor NHL (alespoň z hlediska marketingu a show, ve fandění je to přesně naopak). Umí si někdo představit co by se stalo, kdyby např. v Torontu seděly legendy mezi normálními fanoušky a klub je nepozval do VIP? Co za kritiku by schytal klub od novinářů? Neschytal by žádnou, protože v NHL je nemyslitelné, aby se takto klub zachoval k někomu, kdo léta hájil jeho čest. To, že je zdejší novinařina ve většině případů žumpa (psát o tom, co měla Kvitová k snídani je fakt majstrštyk) je věc jedna. To, že k té (případné) kritice dává Sparta šanci věc druhá. Mě osobně to jako fanouška Sparty mrzí.

Herně se dá hodnotit zápas za poměrně zajímavý. Viděli jsme hodně gólů, soubojů. Říkám to již asi po 35., ale musím to napsat znovu. Nedokáži pochopit, co dělá na ledě neustále Mikuš. Trenér ho tam dává na rozhodující fáze zápasu, přitom jeho nedůraz je do očí bijící. Frajer má sto kilo, jeho spoluhráče tam srolují na mantinel a on na to kouká a zmůže se maximálně na pár sprostých slov. Rád bych se někdy dočkal Sparty, kde budou hrát hráči, kteří si tohle líbit nenechají.

K atmosféře. Není důvod skákat ke stropu, na druhou stranu pamatuji zápasy s Boleslaví, kde to bylo o 300% horší. Bohužel nějak nedokáži pochopit, že se někteří kotelníci nedokáží naučit 4 věty nového chorálu. Chybí mi touha přispět k tomu pár minutami u youtube. Nikoho by to nezabilo a kotli by to obrovsky pomohlo.

Možná to z výše popsaného vypadá jako, že je všechno černé a nic bílé. Já si to nemyslím. Mohu v mnoha věcech z výročního utkání nesouhlasit (a letos jich bylo fakt dost), ale kdo z extraligy se snaží pro své fanoušky něco udělat? Spartě patří dík za to, že tyto akce dělá. Věřím, že si třeba i něco vezme ze zpětné vazby od fanoušků a příště (osobně bych byl pro aby to bylo až za tři roky) udělá důstojnější výroční zápas. A také doufám, že si kompetentní uvědomí, že s legendami by se mělo zacházet jinak.

Pozitiva a negativa dnešního klání:

+ návštěva (byť se čekalo ještě víc)
+ snaha udělat zápas speciální
+ vidět pana Zábrodského, který se ve svých letech trmácí ze Švédska - obrovský respekt!
+ výhra za tři body
+ choreografie z fólií a číslic
+ kotel Sparty (rozhodně však nemůžeme skákat tři metry vysoko, byla tam hluchá místa a takové Brno, nebo Hradec by si s námi vytřeli zadek)

- dresy, které pasují Spartu spíše do cirkusového předtavení než hokejového klání
- legendy sedící mezi fanoušky a ne ve VIP
- nepostavení se za spoluhráče i za cenu trestu (otázkou je zda tam není zákaz od trenéra - jak si šeptají i vrátní v Holešovicích)
- snaha dělat z lidí cvičené opice za použití tleskátek a varhan

Autor: Schaschek #6

Foto: kasnarka, Červ

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.