Tato neděle měla pro Sparťany zvláštní nádech: Na Letnou i do Holešovic přijeli Budějičáci, a protože hokejový zápas navazoval na ten fotbalový, bylo se na co těšit. A to doslova!
První autobusový výjezd na Moravu byl vypraven, což se vzhledem k dosavadnímu hernímu projevu Sparty dá považovat za zázrak. Jednalo se o výjezd do Brna. Pro některé se jednalo o výjezd do nenáviděného města. Všichni známe vztahy mezi Prahou a Brnem. Já osobně musím podotknout, že kdykoliv vidím anketu, jestli je lepší Praha nebo Brno, tak se tomu jen směji. Vůbec mě to nezajímá, nezúčastňuji se těchto trapností.
Ještě jsem úplně nevstřebal odfláknutý výkon na derby a je tu zápas s Třincem. Třinec již delší dobu hraje pěkný ofenzivní hokej a právem se pohybuje na špici tabulky. I proto jsem měl z dnešního zápasu obavy.
Jsme zpátky. Třináctka Spartě sluší. Další pokračování z vysočanského seriálu „Jak nevyzrát na Slavii“ je za námi. Nutno podotknout, v derby jsme dostali pořádně za uši. Zaslouženě. Červeno-bílá facka úřadovala na ledě i v hledišti. Sparta je všech směrech slabý odvar sezon minulých. I po fanouškovské stránce. Kdy konečně procitneme z rudého snu?
Vinnetou by zaplakal, Sparta je zpět! Teda snad, možná. Minimálně je ale druhá tříbodová výhra jasným signálem toho, že se hrabeme z té největší žumpy zpět na povrch. Nezabránila tomu ani Strakova družina vynervovaných nýmandů, kteří nedokázali vstřelit ani jeden gól.
Kolikrát za posledních 10 zápasů si sparťanští fanoušci říkali, že teď, právě teď už se musí jejich tým zvednout? Určitě si to po mizériích venku a slabotě doma říkali i před utkáním na Kladně. Přeci jsme to Kladno poslední 2 roky přehrávali, tak že by se konečně zadařilo venku za 3 body? Vždyť z venkovních zápasů jsme si přivezli pouze jeden jediný bod… Že by teď body tři…?
Zápas s Pardubicemi vždycky přilákal hodně lidí. Bylo tomu tak i dnes, kdy po tragických výkonech přišlo solidních 6132 fanoušků. Mezi nimi byla i velmi početná návštěva z města perníku.
Sparta dál tápe. Tak by se dal stručně vystihnout dnešní zápas proti Karlovým Varům. Poslední výsledky dávaly tušit bídnou návštěvu a papírové předpoklady se beze zbytku potvrdily. Do ochozů našlo cestu pouze 3618 diváků, včetně velmi slušně zaplněného sektoru hostů. Vedení Sparty a hráči se nemohou ničemu divit. Přišli pouze odolní jedinci vyžívající se v masochismu. Počet diváků se samozřejmě odrazil také na atmosféře, která byla...
Upadám do hokejové deprese. Poslední zbytky nadšení, z krásné hry jménem hokej, vyprchaly. Čekání na razantní změnu Sparty v předváděné hře a výkonu na ledě, jsou jako čekání na poctivou vládu. V nedohlednu. Sparta vyhrála nad Libercem v prodloužení, ale rozhodně nenadchla. Srdce hokejového fanouška krvácí, mozek vyhodnocuje fakta a pokládá si otázku: Nechám se znovu opít rohlíkem? V mém případě rozhodně NE!
Dva upachtěné body. Jiné pozitivum si ze zápasu s burany ze Zlína nelze vzít. Sparta se už před zápasem nacházela na ostudné třinácté příčce tabulky a její výkon většinu zápasu tomuto postavení odpovídal. Nakonec z toho byla výhra v prodloužení, ale děkovačku, kterou spíše z tradice, než za předvedený výkon kotel zaskandoval na halu, si hráči za výkon nezasloužili.