Spartans.cz
Novinky
Na prahu vyvrcholení ročníku pod krycím jménem „Sparťanský
hokejový pád“ klepe mocně na pootevřené dveře finále městský rival ze Slavie.
Dva kluby. Dva rozdílné systémy a strategie. Sportovní instituce s tradicí
a bohatou základnou fanoušků. V čem je současná Slavia lepším týmem než
Sparta?
Titulky v novinách, diskuse na internetu, je to cítit všude kolem. Sparťanský hokejový národ smutní, neboť klub pro nás posvátný, upadá stále do temnějšího stínu v barvách bílo-červených.
Čtyři sezony po památném titulu s Pardubicemi. Kde je tažení za titulem, když nepočítáme předsezonní spekulace novinářů? V nedohlednu a nejen to.
Na přelomu října a listopadu 2010 stály oba kluby na dně hokejové tabulky. Sparta se v současnosti připravuje na závěrečná střetnutí skupiny o udržení, zato hokejisté Slavie stojí v podvečer před úkolem dosažitelným. Potřetí ze čtyř pokusů proklouznout do finále. Nepíše se to lehce, avšak výsledky hovoří za vše.
Největším „úspěchem“ sparťanských hvězd od zlomového ročníku 2006/2007 byla účast v semifinále s pozdějším mistrem republiky, Karlovými Vary. Vyhrávat se nemusí každý rok, to netvrdím, ale není to na Spartu přeci jen málo? Reálné rozpočty, po zahrnutí nákladů spojených s chodem hal, jsou prakticky totožné, podmínky v Praze stejné pro oba kluby, kde hledat příčinu výměny hereckých rolí Sparty a Slavie v divadélku hraném v české metropoli?
Trenérská práce.
Ve slávistické kabině vládne jediný muž. Vladimír Růžička. Slávistický lodivod je momentálně jedničkou na českém trenérském trhu. Je za ním vidět práce, koncepce a cíl, kterého se dá dosáhnout i s málem. S nikým se nemaže. Nelíbí se ti tady, vypadni. Pomyslný kredit mu sráží arogance, vulgarita, podobné vlastnosti jsou zřejmě v českém hokejovém rybníčku zapotřebí. Růžička je polovinou slávistického úspěchu.
Sparta nemá v posledních letech s výběrem trenérského dua šťastnou ruku. Vystřídalo se zde několik dvojic, více či méně nebyli trenéři schopni uplatnit svoje taktické plány, kabině rozhodně nevládli železnou rukou. Trenér Hořava, jako poslední ze sparťanských trenérů, má budoucnost ve Spartě sečtenou. Zřejmě skončí tak jako jeho předchůdci. Sparta postrádá trenérskou osobnost, někoho, kdo tým pozvedne jak herně tak psychicky. Zřejmě největší rozdíl mezi současnou Spartou a Slavií.
Zapracování mladých nadějí do „A“ týmu.
Ve Slavii sází na mládí. Od začátku sezony se dostávají mladí hráči na led, odehrají nespočet zápasů a sbírají zkušenosti. Do toho na ně Růžička neustále řve, dává pokyny a mladé naděje potí krev. Mnoho z nich se udrží v kádru do další sezony. Je to trend moderní, šetrný na finance, jelikož není nad to si hráče vychovat. Kde by se jinak vzali všichni ti bezejmenní Endálové, Rothové, Sklenářové? Dostali šanci a mezeru po vysloužilých námořnících vyplnili.
Sparta se poslední roky vydala cestou tradiční, v dnešní době již ne tak moderní a efektivní. Vsadila na osvědčená jména a starší, někdy trochu pohasínající hvězdy. Mládí se do kontaktu s extraligou moc nedostávalo. Hra za Beroun je dobrou zkušeností, avšak realita v nejvyšší soutěži je diametrálně rozlišná. Tempo, důraz, všechno je najednou jinak. Koncepční zapracování mladých nadějí a výchova do „A“ týmu na Spartě vázne, až letos, když bylo o osudu sezony prakticky rozhodnuto, dostali junioři šanci. To je málo. Nadějných jmen ve sparťanské juniorce je naopak dost. Luňák, Sobotka, Pacovský, Zacpálek, Žalčík. Chce to jen tvrdou trenérskou ruku, poctivou práci a myslet na budoucnost.
Styl, pojetí hokeje.
Složení týmu, vyváženost, jasná koncepce a čitelný rukopis pojetí hry zvané lední hokej. Slavia nějaký překrásný kombinační hokej rozhodně nepředvádí. Nemá na to hráče, ale využívá jiných možností kontaktní hry. Vzhledem k užšímu kluzišti hráči makají a hlavně ve vyřazovacích bojích je to viditelné. Tvrdá hra, hodně osobních soubojů, takové to heslo: „Musí je to bolet“. Rvát se o každou píď ledové plochy, i to je způsob, jak vyhrávat a přilákat diváky do hlediště.
Sparta má v tomto ohledu značnou nevýhodu. Do této chvíle postrádá dlouhodobější koncepci aplikovanou jednou osobou, trenérem. Ve Spartě se za poslední čtyři roky vyměnila řadu hráčů, přicházeli s trenéry, stejně tak opouštěli Holešovice bez významnějších ohlasů. Sparta hraje na kluzišti širším, tedy nebude to nikdy jen o tvrdosti a osobních soubojích. Sparta bude vždy potřebovat šikovné bruslaře, rychlé hbité nohy, aby na širokém ledě holešovické arény zabrala a vyhrála. Generace předešlých hráčů a osobností to dokazovaly. Již v době, kdy Sparta porážela Slavii ve finále, měli všichni tehdejší aktéři stejné podmínky jako v současnosti. Výzva? Výzva pro funkcionáře Sparty. Od slov, přejít k plnění cílů na ledě. Dát hře styl, řád, zapamatovatelný výraz.
Osobnosti versus tým
Během kratšího působení klubu Slavie v nejvyšší hokejové soutěži jsem nikdy nezaznamenal mnoho zvučných jmen najednou, v kabině. Pokud pomineme trenéra Růžičku, hráče Beránka, Červenku, Bednáře, Supa, Ujčíka, nebo Vlasáka, mnoho slavných hokejistů svůj život se Slavií nespojilo. Byl to většinou tým pracantů, jedna, dvě osobnosti na ledě a zároveň v kabině. Výše napsané platí ve Slavii i v současnosti. A zřejmě to funguje.
Sparta. Tradiční účastník nejvyšší soutěže i v letech dávno minulých. Vždy tu vedle sebe hrály ikony tehdejšího československého, resp. českého hokeje. Mix výrazných osobností fungoval, ale v poslední době tomu tak nebylo. Proč? Tým hvězdných jmen není vše. Kolektivní pojetí hokeje a týmový duch poráží i se štěstím hokejové individuality, které netáhnou za jeden provaz.
Přetlak osobností je někdy na škodu.
Je toho k zamyšlení dost a dost. Situace je nelehká, tak trochu zvláštní, ale místo nahoře není jen tak zadarmo. Sparta má na to, dostat se v pomyslném měření se Slavii opět nahoru, avšak musí urazit dlouho cestu, která nebude jednoduchá, ani příjemná, je však dosažitelná.
Jak se díváte na rozdíly mezi současnou Spartou a Slavií vy?
Autor: KubaSF
Foto: Kasnarka
Titulky v novinách, diskuse na internetu, je to cítit všude kolem. Sparťanský hokejový národ smutní, neboť klub pro nás posvátný, upadá stále do temnějšího stínu v barvách bílo-červených.
Čtyři sezony po památném titulu s Pardubicemi. Kde je tažení za titulem, když nepočítáme předsezonní spekulace novinářů? V nedohlednu a nejen to.
Na přelomu října a listopadu 2010 stály oba kluby na dně hokejové tabulky. Sparta se v současnosti připravuje na závěrečná střetnutí skupiny o udržení, zato hokejisté Slavie stojí v podvečer před úkolem dosažitelným. Potřetí ze čtyř pokusů proklouznout do finále. Nepíše se to lehce, avšak výsledky hovoří za vše.
Největším „úspěchem“ sparťanských hvězd od zlomového ročníku 2006/2007 byla účast v semifinále s pozdějším mistrem republiky, Karlovými Vary. Vyhrávat se nemusí každý rok, to netvrdím, ale není to na Spartu přeci jen málo? Reálné rozpočty, po zahrnutí nákladů spojených s chodem hal, jsou prakticky totožné, podmínky v Praze stejné pro oba kluby, kde hledat příčinu výměny hereckých rolí Sparty a Slavie v divadélku hraném v české metropoli?
Trenérská práce.
Ve slávistické kabině vládne jediný muž. Vladimír Růžička. Slávistický lodivod je momentálně jedničkou na českém trenérském trhu. Je za ním vidět práce, koncepce a cíl, kterého se dá dosáhnout i s málem. S nikým se nemaže. Nelíbí se ti tady, vypadni. Pomyslný kredit mu sráží arogance, vulgarita, podobné vlastnosti jsou zřejmě v českém hokejovém rybníčku zapotřebí. Růžička je polovinou slávistického úspěchu.
Sparta nemá v posledních letech s výběrem trenérského dua šťastnou ruku. Vystřídalo se zde několik dvojic, více či méně nebyli trenéři schopni uplatnit svoje taktické plány, kabině rozhodně nevládli železnou rukou. Trenér Hořava, jako poslední ze sparťanských trenérů, má budoucnost ve Spartě sečtenou. Zřejmě skončí tak jako jeho předchůdci. Sparta postrádá trenérskou osobnost, někoho, kdo tým pozvedne jak herně tak psychicky. Zřejmě největší rozdíl mezi současnou Spartou a Slavií.
Zapracování mladých nadějí do „A“ týmu.
Ve Slavii sází na mládí. Od začátku sezony se dostávají mladí hráči na led, odehrají nespočet zápasů a sbírají zkušenosti. Do toho na ně Růžička neustále řve, dává pokyny a mladé naděje potí krev. Mnoho z nich se udrží v kádru do další sezony. Je to trend moderní, šetrný na finance, jelikož není nad to si hráče vychovat. Kde by se jinak vzali všichni ti bezejmenní Endálové, Rothové, Sklenářové? Dostali šanci a mezeru po vysloužilých námořnících vyplnili.
Sparta se poslední roky vydala cestou tradiční, v dnešní době již ne tak moderní a efektivní. Vsadila na osvědčená jména a starší, někdy trochu pohasínající hvězdy. Mládí se do kontaktu s extraligou moc nedostávalo. Hra za Beroun je dobrou zkušeností, avšak realita v nejvyšší soutěži je diametrálně rozlišná. Tempo, důraz, všechno je najednou jinak. Koncepční zapracování mladých nadějí a výchova do „A“ týmu na Spartě vázne, až letos, když bylo o osudu sezony prakticky rozhodnuto, dostali junioři šanci. To je málo. Nadějných jmen ve sparťanské juniorce je naopak dost. Luňák, Sobotka, Pacovský, Zacpálek, Žalčík. Chce to jen tvrdou trenérskou ruku, poctivou práci a myslet na budoucnost.
Styl, pojetí hokeje.
Složení týmu, vyváženost, jasná koncepce a čitelný rukopis pojetí hry zvané lední hokej. Slavia nějaký překrásný kombinační hokej rozhodně nepředvádí. Nemá na to hráče, ale využívá jiných možností kontaktní hry. Vzhledem k užšímu kluzišti hráči makají a hlavně ve vyřazovacích bojích je to viditelné. Tvrdá hra, hodně osobních soubojů, takové to heslo: „Musí je to bolet“. Rvát se o každou píď ledové plochy, i to je způsob, jak vyhrávat a přilákat diváky do hlediště.
Sparta má v tomto ohledu značnou nevýhodu. Do této chvíle postrádá dlouhodobější koncepci aplikovanou jednou osobou, trenérem. Ve Spartě se za poslední čtyři roky vyměnila řadu hráčů, přicházeli s trenéry, stejně tak opouštěli Holešovice bez významnějších ohlasů. Sparta hraje na kluzišti širším, tedy nebude to nikdy jen o tvrdosti a osobních soubojích. Sparta bude vždy potřebovat šikovné bruslaře, rychlé hbité nohy, aby na širokém ledě holešovické arény zabrala a vyhrála. Generace předešlých hráčů a osobností to dokazovaly. Již v době, kdy Sparta porážela Slavii ve finále, měli všichni tehdejší aktéři stejné podmínky jako v současnosti. Výzva? Výzva pro funkcionáře Sparty. Od slov, přejít k plnění cílů na ledě. Dát hře styl, řád, zapamatovatelný výraz.
Osobnosti versus tým
Během kratšího působení klubu Slavie v nejvyšší hokejové soutěži jsem nikdy nezaznamenal mnoho zvučných jmen najednou, v kabině. Pokud pomineme trenéra Růžičku, hráče Beránka, Červenku, Bednáře, Supa, Ujčíka, nebo Vlasáka, mnoho slavných hokejistů svůj život se Slavií nespojilo. Byl to většinou tým pracantů, jedna, dvě osobnosti na ledě a zároveň v kabině. Výše napsané platí ve Slavii i v současnosti. A zřejmě to funguje.
Sparta. Tradiční účastník nejvyšší soutěže i v letech dávno minulých. Vždy tu vedle sebe hrály ikony tehdejšího československého, resp. českého hokeje. Mix výrazných osobností fungoval, ale v poslední době tomu tak nebylo. Proč? Tým hvězdných jmen není vše. Kolektivní pojetí hokeje a týmový duch poráží i se štěstím hokejové individuality, které netáhnou za jeden provaz.
Přetlak osobností je někdy na škodu.
Je toho k zamyšlení dost a dost. Situace je nelehká, tak trochu zvláštní, ale místo nahoře není jen tak zadarmo. Sparta má na to, dostat se v pomyslném měření se Slavii opět nahoru, avšak musí urazit dlouho cestu, která nebude jednoduchá, ani příjemná, je však dosažitelná.
Jak se díváte na rozdíly mezi současnou Spartou a Slavií vy?
Autor: KubaSF
Foto: Kasnarka
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.
Rubriky
Následující zápasy
- 24. listopadu - 17:30
VIT (venku)
Extraliga (22.kolo) - 26. listopadu - 17:00
TRI (venku)
Extraliga (40.kolo)
Kalendář akcí
Píší o Spartě
5. 12. - Na otočku do zlatého města Skellefteå 
23. 11. - Buchtele se trefil proti „svým“, po plexi ale z respektu neskákal: Nepřišlo mi to fér 
23. 11. - Tým klape, těší gamechangera Zohornu. Gulašovo céčko je obrovská pocta 
23. 11. - Dvakrát odložená svatba a dvacet minut ve sprše. „Čáp“ Novotný o stříbrném Euru, ale i titulech se Slavií a Spartou 23. 11. - Sparta se pokusí ukončit krizi proti Teplicím, rozjetý Baník hraje v Jablonci 22. 11. - Dorost Poruby vyhrál až na 19. pokus. Uspěli i Wolves, Tábor obral Vítkovice 22. 11. - Oslabení proti Spartě? Žádný problém! Buchtele se trefil ve čtyřech 
22. 11. - Boj o první místo vyšel lépe Litvínovu, mistrovský Třinec se krčí u dna 22. 11. - Litvínov - Pardubice 4:1. Verva zpět v čele. Sparta padla. Třinec je na dně 22. 11. - Motor nadělil Vítkovicím bůra! Bruslaři si vyšlápli na Spartu 22. 11. - Litvínov srazil Dynamo a vede extraligu. Sparta padla v Boleslavi, úřadující šampioni jsou poslední! Aktualizováno: Před 44 s