Sparta Hockey Supporters - Stránky fanoušků hokejové Sparty

Působí to jako horská dráha, která ovšem místo slunečných výšin zabředává do podzemní tmy plné různých komediálních klaunů a dalších alotrií. Chvílemi to působí jako hazard. Hazard s trpělivostí a oddaností sparťanských fanoušků.

Pokud sparťanský fanoušek vzhlížel k letní přestávce jako k vysvobození z nejhorší sezony posledních let, může si dnes připadat různě. Možná pozoruje dění na Spartě s ironickým úsměvem, možná nepochopitelně obrací oči v sloup či mlátí hlavou o stůl, možná taky konzumuje jakési drogy, které navozují naivní pocit, že příští sezona bude končit zlatými vavříny a vůní šampusu.

Sparťanské léto totiž působí jako jedna velká komedie, tak trochu horská dráha, kdy několik světlých momentů zastíní málo pochopitelné tahy, kvůli kterým mají příznivci ostatních českých maloměstských klubů důvod ke škodolibé radosti.

Vezměme si to popořadě:

Sparta ještě v nedokončené sezoně angažovala sportovního manažera Otto Sykoru. Člověka, co ke Spartě dosud neměl žádný vztah. Nebral jsem to však jako jeho mínus, nýbrž jako jakousi naději. Naději na to, že ze Sparty zmizí často skloňované „já na bráchu, brácha na mě“ a přijdou opravdové změny. Ty opravdu přišly. Kádr se provětral, odešly milovaní i nemilovaní starší hráči, k nim navíc třeba slabý Macholda nebo dle mého názoru nejlepší loňský hráč Sparty Radek Smoleňák. „Asi chtějí tým změnit od podlahy,“ říkal jsem si a neházel ještě flintu do žita. Imaginární horská dráha se v tu chvíli držela stále ještě nad povrchem. Do podzemí ale zamířila hned záhy. Z klubu odchází Viliam Sivek, člověk na svém místě, který dokázal Spartu vytáhnout nahoru. Člověk, který umí vést nejen svou společnost. Bude scházet, myslím, že dost.

Poté se rozjely úsměvné informace o příchodu trenéra Jandače. Zatímco česká média měla o příchodu už i vyjádření trenéra, sparťanský web mlčel, zatloukal… Aby později informaci potvrdil. Proč? Možná proto, aby jeho příchod oznámil klub společně s informací, která fandy jistě potěšila. Sparta se utká se slavným New Yorkem Rangers. Asistentem trenéra byl potvrzen legendární Ríša Žemlička. Sparťanský fanoušek plný radosti zamířil v imaginárním vozíku lehce k nebi.

Jenže přišel květen a jarní sprška prvních nových jmen v kádru. Bratři Rachůnkové, malý útočník Ivan, o jehož odchod prosili ještě loni fanoušci Zlína na svém fóru, a mladý, zatím nepříliš výrazný Tomáš. Možná záměr k přilákání reprezentačního beka, jejich bratra Karla? Loni slušně hrajícího Bartánuse, který byl poslán na hostování, nahrazuje další slovenský pokus, Adam Lapšanský. Jásot? Ještě není na místě. Stále nemocného Kratěnu totiž do Sparty přišel nahradit další známý marod, čtyřiatřicetiletý Petr Tenkrát. Víru v lepší časy na několik dní představoval příchod Petera Jánského z Litvínova. Tu ale rychle zchladil Angel Krstev, pravděpodobně druhý elitní bek po Janu Hanzlíkovi. Další posily – mazal Kasík a Slováci Sersen s Bližňákem - odstartovaly strmý sešup pod zem, jemuž nezabránil ani příchod Fostera z farmy Toronta. Jeho přínos v příštím roce totiž kalí sparťanská klasika – cizinec odjinud než ze Slovenska pravděpodobně víc než rok v rudém dresu nevydrží.

Letní přípravu hráčům zpestřil bijec Hamršmíd. Jistě by mohl být přínosem minimálně v ohledu na neustálé K.O., které sparťanům uštědřují hráči nejrůznějších extraligových klubů. Nebyl by však lepším řešením stálý kondiční trenér, jehož mají k dispozici snad všechny extraligové kluby?

Další zpráva málem přinesla K. O. mně. Otto Sykora raději než ve Spartě bude působit ve slovenském svazu, dlouhodobá koncepce je tudíž pravděpodobně pasé. Jeho místo převezme trenér Jandač. Tedy trenér, který s největší pravděpodobností bere Spartu jako přestupní stanici k reprezentaci. Nebo taky do hokejového ústraní, jak bylo zvykem u trenérů v minulých letech.

V hokejovém suterénu se řítím na imaginární horské dráze prudce z kopce, s úsměvem mi kyne hororový klaun Pennywise a já si říkám: „Co ještě přijde? S čím nás Sparta ještě překvapí? Je tohle opravdu cesta k lepšímu?“ Jedním z přání fanoušků byla také upřímnost, rovnost, se kterou bude vedení klubu informovat o dění v klubu. První případ? Odchod Karla Hromase byl oznámen jako hostování. O tom, že hráč odešel natrvalo, se raději mlčí. Podobně necitlivě, jako v případě Martina Podlešáka. Kroutím hlavou i nad dalšími drobnostmi, jako třeba znovuobnovení diskusního fóra na oficiálních stránkách. Má peněženka se proto zatím obejde bez obligátní "dekorace". Ke koupi permanentky zatím není příliš chuť.
 

Mám z dění na Spartě takové podivné, nedůvěřivé chvění. Jakoby mi někdo nastrkal pecky z bezpeckových melounů, jejichž ochutnávku nabízí náš klub jako součást marketingové akce, přímo do zadku.

Autor: Margera

Foto: Margera

Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.