4. listopadu 2013 v 22:02, Komentáře
Byl jsem požádán, abych se také vyjádřil k situaci ohledně fandění v kotli, potažmo mimo něj a na výjezdech. Dopředu říkám, že jsem nečetl všechny komentáře, kterých je více než 100, a proto bude můj příspěvek možná i méně ovlivněný. Zaznamenal jsem pár hlavních postojů v různých obdobách a přicházím se svým názorem. Zároveň tuto možnost využiji i k podělení se o některé mé myšlenky a názory z pozice předsedy FanClubu.
1) Jedna z věcí, která mi leží delší dobu na srdci a tu a tam mě více či méně zamrzí je chování některých našich členů a „stálých“ fanoušků. Nejsem Mirek Dušín a nechci moralizovat a někoho poučovat – každý je nějak vychován, má nějakou povahu a leccos k němu už patří. Spíš si dovolím apelovat na dodržování určitých mantinelů a zásad slušného chování k sobě samým. Mám-li být konkrétní, tak máme za sebou už několik úspěšných výjezdů, ale bohužel ne vždy můžu říct, že jsem hrdý za chování jejich osazenstev, zejména co se týče komunikace s řidičem. Nechci to dále rozvádět, ale spíš poprosím do budoucna, aby se vše řešilo přese mě nebo jiného „vedoucího zájezdu :)
2) S předchozím bodem tak trochu souvisí ještě vztahy mezi námi samotnými. Jako předseda nemůžu a ani nechci řešit osobní spory a antipatie mezi členy, které se občas objevují a bohužel i veřejně ventilují. Jsme velmi různorodá skupina všemožných lidí, takže je logické, že ne všichni spolu dokážou vycházet. Ostatně určitá „jinakost“ je žádoucí a dává možnosti ke kreativnějšímu přístupu a novým nápadům. Takže moje myšlenka je spíše taková, abychom si uvědomili, že všichni máme minimálně jeden společný cíl, který snad nemusím připomínat. K tomuto cíli bychom všichni měli společně směřovat a snažit se ho podporovat i přes „drobná“ nedorozumění. Jedno ze suchých manažerských hesel zní „je to jen business, nic osobního“. Povznesme se nad osobní rovinu, kdy jde většinou o malichernosti, a pojďme společně budovat něco, co nám přináší radost a kvůli čemu vlastně čtete i tyto stránky. Na závěr tohoto odstavce chci připomenout kampaň, minimálně z roku 2007, která zněla JSME JEDEN TÝM – dnes k tomu dodáváme i druhou část – MY JSME SPARTA.
3) Nyní se asi dostanu k prvotnímu podnětu, proč píši tento článek. Ono fandění či nefandění v kotli, případně na výjezdech. Tady udělám 2 podbody, jelikož témat k diskusi je více:
4) V posledním bodě bych se chtěl zmínit o samotném FanClubu. Opravdu velmi mě těší, že začíná teprve listopad, ať počtem členů se blížíme k dvojnásobku, než bylo členů za celou loňskou sezónu. Pro mě osobně je to důkaz o tom, že moje snažení pozvednout FanClub se ubírá správným směrem a dává mi to chuť a energii v tom pokračovat. Děkuji všem za podporu! Nebyl bych ale správný předseda, kdybych řekl, že to stačí. Je ještě spousta věcí, které je třeba zlepšovat či obecně posouvat dál. Má to však jedno ale – FanClub tvoří jednotlivci, spousta jednotlivců, a abychom mohli jít kupředu, radši mám slovo vzhůru, tak jen pár lidí na to nestačí. Pojďme každý sám a zároveň všichni společně FanClub dále rozvíjet. Je dost lidí, kteří říkají, že ve FanClubu být nechtějí, protože tam je ten či onen; protože se mu nelíbí ten či onen pokřik; protože nevěří tomuhle či tamtomu; protože, protože, protože… Nechci spekulovat, zda jsou nebo nejsou takové argumenty opodstatněné, ale znovu mě napadá jedno z mých oblíbených rčení: „kdo nechce, hledá důvody; kdo chce, hledá způsoby“. A kdo chce pomoci FanClubu někam se posunout, ten je samozřejmě vítán, i když má na leccos jiný názor – ten názor ale musí být slyšet, aby se s ním dalo pracovat. Takže pozvánka na závěr – staňte se členy FanClubu a pomozte budovat Sparťanské jádro fanoušků!
@Rikki
Pokud chcete k novince přidat komentář, odsouhlaste prosím sociální pluginy v rámci nastavení souborů cookies. Komentáře využívají plugin Facebook.com.